Články 2013/14

Napsali o nás v Lomnických novinách

Lomnické noviny - březen 2014 Lomnické noviny - duben 2014 Lomnické noviny - květen 2014 Lomnické noviny - červen 2014 Lomnické noviny - srpen 2014
ΛΛ

Lomnická přípravka se představuje

Lomnická přípravka se představuje Při příležitosti výročí 20. let FBC Liberec se uskutečnil v hale Dukla turnaj přípravek a elévů v neděli 16. 2.. My jsme do turnaje zaregistrovali pouze naši přípravku. Složení bylo z „mazáků“, kteří už sbírají zkušenosti mezi elévy: Zemik, Šídlo, Stránče a z „baby florbalu“: Sofie, 9, Filip Bárta a Čapek, MiniFilip, Adam Foltýn a Matušák.
U haly byl sraz v 7:45 a skoro každý hráč měl svého řidiče a svou limuzínu. Kolona aut se přemístila k hale Dukla do Liberce. My si zabrali horní kout na tribuně, kde maminky pomohli našim borcům do dresů. Nervozita stoupala a v 9:20 nás čekal první soupeř z Jablonce, kterého jsme porazili. Po zápase jsme zůstali u našeho hřiště na palubovce, sledovali soupeře, jak bojují mezi s sebou, čekali na další zápas a hlavně dělali různé vylomeniny.
Druhý zápas jsme hráli s FBC Liberec blue a zápas končil remízou. Bohužel další zápasy jsme prohráli, ale nic jsme nedávali soupeřům zadarmo. Utkali jsme se s Billy Boy Mladá Boleslav, Libereckým FBC black a Chomutovem. V brance se vystřídali tito borci - na první tři zápasy tam byl Filip Čapek a pak už jen na jeden zápas Matěj Devátý a Matěj Stránský.
Všichni se moc snažili a bojoval! My ale konečně měli možnost vidět, kde chybujeme, co nám nejde a na čem musíme zapracovat a čemu se více věnovat. Turnaj se nevyhodnocoval, jen byl vždy odměněn jeden hráč. Na závěr všichni dostali medaili a to si myslím bylo správné zakončení turnaje. (Kdyby se vedla tabulka, byli bychom na čtvrtém místě a to je na první turnaj skvělé!)

Lomnické noviny - únor 2014 Lomnické noviny - únor 2014

ΛΛ

Sportovec Semilska 2013

Deník Pojizeří - Sportovec roku pohledem Karla Čermáka Ve středu 29. 1. 2014 se konalo v „Lomnickém divadle“ vyhlášení sportovců okresu Semily za rok 2013, kde jsme také měli také želízko v ohni.
V 18 hodin se několik členů, trenéři a rodiče sešli v divadle, pohodlně jsme se usadili v sále a čekali nedočkavě na vyhlášení výsledků. Večer probíhal v dobré atmosféře a sportovním duchu.
Vtipný komentátor dal vyhlášeným sportovcům prostor na pár slov na jeho všetečné otázky a nezaskočily ho ani leckdy bezprostřední odpovědi a pohotově reagoval na nečekané situace, které pobavily publikum v zaplněném Tylově divadle v Lomnici.
Potom došlo na vyhlášení Hvězdy Krkonošského deníku a naši hoši si došli pro cenu vítěze a již podruhé obhájili vítězství v této anketě, kam svoje hlasy posílají příznivci z řad veřejnosti. Cena právem zasloužená neb náš florbalový oddíl celoročně svými skvělými výkony reprezentuje Lomnici i okres Semily. Jsme na naše malé sportovce pyšní, za jejich odhodlání a bojovnost, kdy dosahují skvělých výsledků a to nejen v okrese Semily, ale i ve světě.
Dík ale také patří trenérům, kteří stojí za výsledky svých svěřenců, za jejich čas a práci, která rozhodně není jednoduchá.
Možná jejich úsilí neocení odborná porota, ale ocenila ho široká veřejnost svými hlasy!
Fanouškům, rodičům a příznivcům, kteří svými hlasy podpořili naše sportovce a ocenili tak jejich dřinu a skvělé výkony a výsledky, děkujeme.
Škoda, že se nemohl Martin Matušů osobně zúčastnit tohoto vyhlášení a  být společně s námi v divadle, určitě by byl na své svěřence také moc pyšný.
Slavnostní večer obohatilo vystoupení  Míši Noskové, Mariana Vojtka a místní dívčí taneční skupiny.
Po skončení v divadle se konalo na zámku pohoštění v podobě rautu, který  připravila zdejší střední škola.
Ještě jednou moc gratulujeme a přejeme  v nadcházejícím roce hodně dalších sportovních úspěchů.
                                                                                                                                                                                          Z. P.

ΛΛ

Školský pohár České pojišťovny

Eliminaci v České Lípě předcházelo okresní kolo, které se konalo v naší sportovní hale. Tým složený z florbalistů a hokejistů jednoznačně porazil své soupeře a tím si zajistil účast do kraje na Eliminaci. Bohužel se ale na turnaji ukázaly i nepěkné věci, které jsou okomentovány v Návštěvní knize.

ΛΛ

Eliminace

Kluci byli moc překvapení, že den před odjezdem na turnaj se dostavili do ředitelny, kde jim paní ředitelka popřála mnoho úspěchů. Tímto děkujeme za podporu.

Cesta byla trochu horší - namrzlo a čerstvý sníh komplikoval rychlejší jízdu. Dálnice z Turnova na Mnichovo Hradiště nebyla úplně v pořádku. Drobné zdržení jsme ještě nabrali při řešení Martinovi žaludeční nevolnosti.
Turnaj se konal 22.1.v České Lípě v pěkné nové hale od 9 hodin.
Školy byly rozděleny do dvou skupin, s tělocvikáři jsme se potom shodli, že ta naše byla o hodně těžší. (Los je los.)
Českou Lípu jsme na úvod porazili 5:3, ale pak nám chybělo trošku i štěstíčko.
Kluci bojovali a s nejtěžším soupeřem z Liberce jsme podlehli těsně 3:4. (Liberec nakonec celý turnaj vyhrál a postoupil do Top 8 západu.)
Ve skupině nás čekala ještě ZŠ Smržovka, ale tam nás poškodil rozhodčí a neuznal dva regulérní góly a tím chlapce rozhodil. Stav by byl 3:4 a zápas by se vyvíjel zcela jinak. Nedokázali jsme se už dostat do zápasu. Zápas jsme prohráli 1:7. Hra Smržovky byla založena na jednom šikovném hráči, který vůbec nestřídal celý turnaj a asi třech dalších. Polovina týmu se vůbec nedostala na hřiště …..
Nastala situace, že v naší skupině měl jeden tým 9 bodů a ostatní po 3. My měli díky špatnému skóre nejhorší bilanci a tím naděje na postup skončila. Poslední zápas byl se školou ze Semil, kde vše z kluků opadlo a pohodlně vyhráli 9:2. Bohužel to ale stačilo už jen na sedmé místo. I tak všichni odvedli velký kus práce. Klukům to bylo líto, čekali jsme všichni lepší umístění.
Problém je, že pro naše hráče je velmi těžké se přizpůsobit takovému školnímu turnaji, kde to rozhodčí moc pod kontrolou nemají - ale na to se nemůžeme vymlouvat. Bohužel na školních turnajích je největší slabina na místě rozhodčích, kdy pořadatel nedokáže zajistit kvalitní obsazení. Ani učitelé, kteří děti s florbalem seznamují, nevědí co je správné a co ne. Zde by byla příležitost prostřednictvím ČFbU je to naučit. I postupující to bude mít v Top 8 těžké, protože tvrdě narazí na dobré florbalové rozhodčí. (Aspoň tomu bylo v minulém roce.)
Na parkovišti jsme ještě dostali sladkou náplast v podobě čokoládové buchty od Radky Stránské. Děkujeme a uvidíme, zda za rok opět ….                                                                                                                            Martin

ΛΛ

Lomničtí florbalisté se zúčastnili největšího mládežnického turnaje ve Švédsku – Gothia Innenbandy Cup.

1. 1. odjíždí skupina třinácti mladších žáků z Lomnice na turnaj do švédského Gothenborgu, posíleni jsou o 3 hráče FBC Liberec a dva hráče TJ Turnov.

Po dvou letech jsem se odhodlal a zkusil zorganizovat výjezd do země florbalu zaslíbené. Příprava začala už na podzim, kdy padlo rozhodnutí, a začal výběr. Vybraní členi dostali první informace a zjišťoval se zájem. Reakce byly různé, vedle většiny kladných a nadšených, se našly bohužel i negativní se zajímavými důvody. Samotného mě překvapily některé výroky členů nebo jejich rodičů. Proto se někteří nedostali do užšího výběru a skončili jako náhradníci.
S většinou vybraných jsem ale počítat mohl a i díky dobré komunikaci s rodiči došlo k dohodě a sen se mohl realizovat.
Kategorii jsem vybral B12 kde mohli nastoupit hráči ročníků 2001 a mladší. Po dohodě se sousedními kluby z Turnova a Liberce byl tým doplněn na 13 členů.

ΛΛ Je odpoledne půl třetí a my se scházíme jako vždy u sportovní haly. Jako poslední doráží Polys. Jsme nervózní, protože nás nečeká žádná známá hala a známí soupeři, ale jedeme reprezentovat do Švédska. Autobus přijel skoro na čas a my naložili naše věci, kterých opravdu nebylo málo. Tašky na jednu stranu, hokejkové bagy na druhou. Karimatky a spacáky na WC. Řidiči, kteří okamžitě dostávají přezdívku Karel a Karel, zavírají zavazadlové prostory a my po posledním rozloučení nasedáme a může se vyrazit. V autobuse už na nás čekají spoluhráči Martinové - Čermis a Blešák, Kuba „Mimi“ Jaroš a jeho taťka - hlavní „kustod“ Honza. Zadní část autobusu mají pod kontrolou hráčky FBC Liberec se kterými jede trenér „Králík“ a jeden z tatínků od děvčat.
V Lomnici tedy nastoupili: Kuba Zemik, Matušák, bráchové Ondra a Mates, Milánek, Polys, Danek a Šimon. Servisní tým dospělých Ivana, Tomáš, Leoš a moje maličkost.
Vyjíždíme ….. K&K zvolili cestu směrem na Jičín se slovy, že z Mladé Boleslavy to už je jenom kousek do Prahy. První akrobatický kousek nám ukázali ihned za Jičínem, když se zamotali na kruháči a museli volit nestandardní způsob najetí na rychlostní silnici. Uf!
Před Mladou Boleslaví se začínají rozbalovat první svačiny a řízky začínají mizet. Autobus staví v Praze Letňanech a k nám přistupuje družstvo z Ostravy!!! a jejich trenér.
Obsazují se volná místa a autobus je vyplněn skoro komplet všude. V 16:40 se velí k odjezdu a v 16:50 si dáváme „už“ první čurací pauzu.
Směrem na Ústí už někteří usínají a my ostatní zjišťujme, že sedět u okna bude spíše za trest, topení je rozpálené jako „pětník“ a neradno se ho dotýkati. K&K bohužel na narážky nereagují a s topením si evidentně rady nevědí. Vybrali jsme si první film (Prci, prci…..), ale opět dvojice K&K nezklamala a pustila tam něco jiného. Omlouvám se, ale tuto kriminálku jsem zaspal. Tankování před Německem a mastí se dál na sever. Film „Blbý a blbější“ dokresloval dialogy K&K.
Každý na svém sedadle nebo v uličce, s mobilem nebo nějakou technikou v ruce, sluchátky v uších se snažil ukrátit si všelijakým způsobem dlouhou cestu. Kdo usnul, vyhrál.
Nekonečná cesta po Německu byla ukončena před půl třetí u prvního trajektu. Na trajekt jsme se dostali se třetí ranní, ale tma nám moc neumožnila zážitek z moře si více vychutnat. Naši drobečci začali utrácet € za velké čokolády a jiné sladkosti v maxiobalech. Cesta po moři trvala cca 45 minut. Dánsko většina z nás prospala. Druhý 25 minutový trajekt už nás dovezl na švédskou pevninu. Po navigačním cvičení, kdy jsme zmátli i ostatní řidiče jsme nabrali správný směr na Gothenborg.
V cílovém městě už se naši řidiči vyznali a minimálně ke škole trefili bez větších problémů. Na dvoře jsme zakotvili okolo půl deváté. 18ti hodinová cesta je za námi. Vykládání bohužel probíhalo za deště, který se stal naším věrným přítelem.
Od Jirky Jakoubka, který vše dobře zorganizoval, jsme dostali dva klíče od naší třídy v druhém patře. Třída a škola se moc od našich neliší, obě již něco pamatují. Záchody jsou v mezipatrech a bohužel jen einclíky s malým umyvadlem, bohužel čistota odpovídá frekvenci a výchově účastníků. Sprchy jsou mimo hlavní objekt kousek v areálu.
ΛΛ Nejdříve jsme si museli třídu vyklidit a nábytek srovnat ke stěně a do středu. Nocležníci se naskládali okolo a každý si vytvořil svůj brloh. Od obyčejných i polovičních karimatek po luxusní nafukovací letiště.
Mobilomanie a PSPmanie pokračovala v každé volné chvíli a nesmyslné sledování Maincraftu bylo podtrženo jednotvárným hlasem komentátorů – hráčů. Doba je prostě taková.
Další dvě oblíbené činnosti byli nájezdy nebo střely na chodbě s florbalkou a hra Aktivity ve třídě.
Relativní volno bylo do 11 hodin a pak jsme odjížděli městskou na přátelák s naším oblíbeným Benešovem. Družstvo za to tak nemůže, ale vystupování trenéra „Žabky“ v minulosti v nás zanechalo různé pocity a přátelské to rozhodně nebyly.
Orientace v městské dopravní síti nebyla tak jednoduchá, jak jsme si ze začátku mysleli. Autobusem jsme vyjeli směr centrum a pak Tomáš naplánoval osudové pokračování nejznámější linkou a to „Red line“. Z autobusu jsme přestoupili na trolej a ocitli se na křižovatce, ze které nás správným směrem nedostala ani angličtina nebo němčina. Po procitnutí, že „Red line“ jezdí až od zítřka, jsme se vrátili zpět za vodu a na druhý pokus se přiblížili k tréninkové hale Lundbystrand. Hala s několika tréninkovými hřišti a jednou arénou byla dnes zamluvená pro naše přáteláky. Jak jsem už psal, my měli za partnera o ročník mladší Benešov.
Po krátkém rozehrání jsme se domluvili na regulích a začalo se hrát. Žabka se ujal píšťalky a v mírnějším tempu na půl plynu jsme protihráče přehráli.
Cesta do školy se už vydařila na první pokus. Vydal se rozkaz dojíst zásoby od maminek.
Průzkumný tým složený z mužské části doprovodu se vydal do města, podívat se kde máme haly ve kterých budeme bojovat. Při cestě na tramvaj nás zvali turečtí majitelé do pizzerie, my s díky zatím odolali, ale orientační bod se z toho stal více než dobrý. Je lepší vědět kam jedeme, abychom ráno nezmatkovali. Halu Swingeln jsme našli v pohodě i když na fotografii v turnajové navigaci byla nějaká zakulacená. (My s Honzou víme.) „Bradavice“ byly vzdálenější, na kopečku a v areálu bývalých kasáren. Halu jsme trošku hledali, neboť Honza po nakouknutí do jedné z budov řekl, že tato to není. Obešli jsme ještě dvě budovy a našli vstup do haly, podle které jsme se vraceli na tramvaj. Po několika krocích jsme minuli zastávku Gothia busu asi 3 m od místa kde Honza hledal osudovou halu. Ano, už se stmívalo a na omluvu je nutno říci, že cedule byla otočena o 9O stupňů a tím pádem nebyla vidět. No.
Po výstupu z tramvaje jsme s Honzou jako dva provienťáci přeci jenom navštívili příjemného tureckého majitele, abychom zásobili naši jednotku před bojem, neboť už odpoledne se z ležení ozývaly hlasy, že zásoby se nebezpečně tenčí. Zbytek výzvědné jednotky šel rychle do školy, neboť jsme měli vážné obavy o zdraví Ivany, která na mužstvo zůstala sama. Naštěstí únava udělala své a ležení se našlo ve stavu, v jakém jsme jej opustili.
ΛΛ S Honzou jsme vsadili na klasiku: Šunka- sýr, Hawaii, Mexická (ta moc nešla) a novinkou byla výborná Kebab pizza. Vzhledem k tomu, že nikdo nefrfňal a vše zmizlo, jsme se trefili dobře.
Tomáš začal u okna nad topením natahovat jakousi lajnu a opravdu byla to lajna tzv. šňůra na prádlo. I další činnost byla tvůrčí a to oprava dvojlůžka v koutě „U Stránských“, kde byla objevena zákeřná díra.
Další problémy se naštěstí už řešily u bylinek. Únava začala vyhrávat a my ukončili spokojeným chrupáním druhý den roku 2014.
Třetí den, turnaj začíná a odehrává se na 18 místech, kde jsou třeba i čtyři hrací plochy. Hraje se standardním systémem 5+1 na velkém hřišti 18-20 x 36-40m. (Ani mladší žáci nemají úlevu.)
Budíček je relativně brzy před 8 hodinou a po oblečení a umytí jdeme bojovat o jídlo do místní jídelny. K pověstným švédským stolům to má hodně daleko. Jogurty, musli, cornflacky, chleba, nasládlé placky, když je štěstí tak salám a máslo. K pití pomerančová šťáva a mléko. Ovoce – jablko nebo banán.
Na svůj první zápas se musíme dostavit do haly Svingeln, která naštěstí není daleko od školy. Nasedáme do tramvaje a po několika málo zastávkách vystupujeme, míjíme obchod s hudebninami a za rohem vstupujeme do objektu s halou, která se nachází v prvním patře.
Obsazujeme šatnu, převlékáme se do svých nových dresů a rozcvičujeme se. Odevzdáváme soupisku u stolku rozhodčích. Čekáme na své protihráče, jsme nervózní a plni očekávání. Poslední rady, první skupinová fotka u branky. Martin určil Tomáše jako kapitána a můžeme začít. Nastupujeme proti celku Warberg IBF 2. Hra je neskutečně rychlá. My na střídačce toho máme plnou hlavu. V první půli se ujímáme vedení 2:0. První gól turnaje dává hráč s číslem 12 Danek. V druhé půli soupeř zpřesňuje hru a srovnává stav. Po mojí hrubé chybě kdy odvolám Danka (střídání také bylo pomalé, ale neměl jsem ho vůbec stahovat), při rozehrání standardky inkasujeme a soupeř vede 3:2. Držíme rychlé tempo a bojujeme. Přesná nahrávka a Šimon srovnává. Velká bitva a stav 3:3 je zasloužená pro obě strany. První setkání se švédským florbalem bylo jako z rychlíku.
Unavení po skvělém výkonu jdeme do šatny. Já odcházím s Honzou do kiosku, kde dostávám sprduňk za systém střídání. Musíme stanovit přesná pravidla. Nádech a jedeme dál …. Vracíme se do školy a jdeme na oběd, kde jsou připravené špagety.

ΛΛ Páteční večer je určen k slavnostnímu zahájení turnaje v hokejové hale Scandinavium, kde po té sledujeme duel Švédsko x Česko, které podlehlo 13:2. Leoš zařizuje setkání s reprezentací, ale po takové náloži, je nálada pochmurná…

Naši mladí borci skončili v základní skupině na čtvrtém místě. (Jedna remíza, dvě prohry a jedno vítězství.)
V neděli začínají boje play-off a každá prohra znamená konec. My se pokoušíme postoupit ve skupině B. Naším soupeřem je tým FBC Engelholm, který výrazně přehráváme a připisujeme si vítězství 12:4. Jejich gólman to psychicky neunáší a po ošetření a dalším gólu opouští branku. Bohužel Honza je kvůli natažené noze už mimo hru.
V osmifinále nám po bojovném výkonu vystavuje stopku tým Herrestads AIF, kterému podléháme těsně 3:4. Soupeř, který se následně stal finalistou, nás pochválil a byl velmi překvapen z předvedené hry, kterou tak těsně vyrovnanou nečekal, jak nám po zápase řekl jejich trenér.
Celý turnaj byl pro nás obrovskou zkušeností a motivací do další práce. Švédští hráči jsou neskutečně rychlí, obratní a technicky vyspělí. Mají skvělé podmínky pro svůj sport, které se ani zdaleka nedají srovnat s našimi možnostmi.
My jsme ale přesto dokázali, že můžeme hrát vyrovnané partie a dobře reprezentovat.
Cestou domů, na kterou jsme se vydali ihned co se ráčila z města dostavit Ostrava, řidiči K&K nezklamali. Jejich výroky, práce s videem, topením ale i kaskadérské kousky s autobusem pár kilometrů od domova nás přesvědčili, že to byli opravdoví profíci.

Děkuji Restauraci Nisa a společnostem Inter Flag s.r.o. a 20TEN SPORTS s.r.o. za přímou podporu účasti na tomto turnaji.

Fotogalerie

(Omlouvám se za delší dobu, která byla potřeba ke zveřejnění. Přestože většina byla už delší dobu napsána a zbytek se měl doplnit, ale bohužel paměť už vynechává, zůstává dílko v tomto skoro hotovém stavu. Lepší než nic! A kdo chce něco dopsat může, rád to připnu ….. ) M

ΛΛ

Napsali o nás v Lomnických novinách

Lomnické noviny - říjen 2013 Lomnické noviny - listopad 2013 Lomnické noviny - prosinec 2013 Lomnické noviny - leden 2014
ΛΛ

Turnaj „JUNIOR & SENIOR DEVILS CUP 2013“ v Německu

V pátek 13. září se podruhé vydal náš oddíl FBC Lomnice n. P. do Německa. Tentokráte jely reprezentovat naše město už čtyři týmy. Jeden seniorský a tři mládežnické. Seniorský tým byl narychlo sestaven v týdnu a první trénink se uskutečnil ve čtvrtek od 18-19 hodin. Pomohly nám i pracovnice z Inter Flagu: Romana, Jana a Zdena. Zbytek týmu tvořili trenéři a taťkové. Sešli jsme se v 15 hodin u haly, kde už čekal autobus firmy JASTR .
Nalodění pokračovalo ještě v Rovensku a před Turnovem přiskočil Danek s taťkou. Teď jsme tedy kompletní!
Cílem byla moderní sportovní hala v městečku Ilsenburg několik km od Wernigerode, kde se 14.9. tento velký celodenní turnaj konal. Po časově dlouhé, ale jinak příjemné jízdě jsme kolem 22 hodiny utahaní dojeli do již připravené haly na turnaj. Ubytování jsme měli zajištěné v hale, asi v rozcvičovacím sálku se zrcadly. Po krátké prohlídce haly a rozestlání svých pelechů, jsme zalezli a před půlnocí bylo slyšet jen občasné pochrupování. I mě se podařilo konečně kolem jedné hodiny usnout, cesta autobusem mi nedělá moc dobře.
Budíček o půl osmé nás přivítal do krásného sluncem ozářeného rána. Po krátkém běhu se ujala rozcvičky Nella. Nasnídat, vyčistit zuby (pro některé opět zvyk neznámý, zbytečný…) a může se začít.
Letošního ročníku se zúčastnilo 35 družstev v 6ti kategoriích.
Ve většině kategorií startovalo 8 družstev ve dvou základních skupinách. Jen u nejmladších (kde jsme neměli obsazení) a dívek startovala jedna několikačlenná skupina.

ΛΛ Naše „Starší žákyně“ bojovaly systémem každé družstvo s každým a po dvou výhrách a dvou těsných porážkách si děvčata vybojovala skvělé druhé místo. S každým soupeřem odehrály dvě utkání.

Naši chlapci v obou kategoriích starších a mladších žáků suverénně postoupili do semifinále. Semifinále se více vydařilo starším žákům, kde porazili PSV 90 Dessau 4:2 a ve finále vyhráli nad domácím celkem Red Devils 4:3. Tuto nejstarší mládežnickou kategorii tedy ovládli chlapci z Lomnice nad Popelkou.

ΛΛ Mladší žáci se v semifinále potkali s domácím celkem Red Devils a ten houževnatou hrou podpořenou několika chybami z naší strany vyhrál těsně 2:1. Klíčovým momentem byl vysoko odpálený míč, který jsme přestali sledovat a po dopadu a rychlejším zpracování naším soupeřem jsme inkasovali.
V boji o třetí místo se naši mladší žáci vrátili ke své hře a nad klubem Black Lions Landsberg vyhráli jasně 10:2. Přestože si družstvo brousilo zuby na pohár nejcennější, je bronzové umístění také velmi cenné. Chlapci poznali, že důležitá je i pokora.

Naši senioři, poskládaní převážně z trenérů a rodičů nebo příznivců klubu, dokázali svojí bojovností, že se s nimi musí také počítat. Do semifinále se nedostali jen o pouhý jeden gól. V závěrečných bojích, kde jednou zvítězili a jednou prohráli, obsadili 6. místo.

Poděkování patří všem hráčům v poli, ale také je potřeba pochválit brankáře, kteří svým skvělým výkonem dodávali klid a byli nepřekonatelnou překážkou pro soupeře.
Turnaj byl opět perfektně připraven a my odjížděli po osmé hodině unaveni, ale se sérií tří cenných pohárů od zlata až po bronz.
Přestože jsme druhým největším sportovním klubem v Lomnici nad Popelkou a nedostává se nám takové podpory jako ostatním místním klubům, reprezentovali jsme naše město úspěšně a dokázali jsme, že svoji práci dělanou bezplatně a ve volném čase děláme dobře.

ΛΛ Sestava starší žákyně: Karolína a Barbora Bláhová, Alena Štrinclová, Nella Sudková, Kateřina Lásková, Johana Fišerová, Kateřina Vlková, Tereza a Karolína Bitnerová.

Sestava starší žáci: Marek Bláha, Tomáš Vancl, Adam Žitník, Lukáš Zelinka, Tomáš Stránský, Petr Šidlichovský (Naskočil i TP, TMM.)

Sestava mladší žáci: Tomáš Polyák, Tomáš Martin Matušů, Daniel Goll, Šimon Stránský, Milan Sucharda, Marek Kutek, Jan Macháček, Jakub Zemánek, Radek Fajfr, Matěj a Ondřej Volejník.

Senioři: Romana Kotulová, Jana Špačková, Zdena Polyáková, Aleš Zemánek, Tomáš Stránský, Ondřej Šádek, Leoš Goll, Martin Matušů.

Jedinou negativní připomínku si ale neodpustím a to, že někteří drobečkové si neváží cizích věcí a dokázali to tím v jakém stavu opustili autobus!

Děkuji sponzorům akce za to, že se mohla uskutečnit. Celkové náklady činily více jak 40 000 Kč. Sami účastníci pokryli 50%, zbytek nese společnost Inter Flag s.r.o., dopravce JASTR, Martin Matušů a klub. Požádal jsem 18. 9. písemně i MÚ o podporu, ale zatím jsem žádnou odpověď neobdržel.

                                                                                                                       Martin Matušů – trenér C a předseda klubu

Naše Pojizeří

Krkonošský deník

Fotogalerie

ΛΛ

Napsali o nás v Lomnických novinách

Lomnické noviny - září 2013
ΛΛ