Soustředění bylo nahlášeno koncem května a uzávěrka pro přihlášení byla do závěrečného táboráku. Na soustředění se přihlásilo 15 členů a ti se začali pomalu okolo 8 hodiny scházet u Inter Flagu odkud byl plánovaný odjezd.
Firma pana Junka ze Studence zapůjčila Trafika a druhého dala k dispozici firma Inter Flag. Od pana Zajíce z Nové Vsi jsme si pronajali káru na kola.
Všichni přihlášení i v doprovodu rodičů se dostavili a mohlo se začít nakládat. Do trafiků se uložily batohy a kufry, k bedně s pomůckami na florbal, co tam již byli připravené. Honza Žitník, který nám pomáhal s odvozem začal nakládat kola do káry.
Od firmy jsme odjeli v půl deváté, plánovaná první zastávka s tímto cirkusem byla v Tanvaldě, kde Martin dojel pro své synovce Davida a Lukáše. Po naložení kol a batohů se pokračovalo směrem na Jizerku.
Malá osada pod Bukovcem nás přivítala krátce po 10 hodině.
Kola jsme naskládali do kolárny a šli naše drobečky ubytovat. Pod svou střechu nás vzala Stará Pila.
První pokoj číslo 3. obsadila pětice: Marek Bláha, Adam Žitník, Jirka Fejks, Tomáš Vancl a Petr Šidlichovský. (Foto: 1)
Druhý pokoj číslo 5. obsadili Kuba Pěnička, Tomáš Polyák, Matěj Fišera, Tomáš Matušů a Kryštof Vejnar. (Foto: 2)
Poslední pokoj číslo 6. ovládla pětice nejstarších Jakub Dobiáš, Filip Fejfar, Oscar Vořech, Daniel Bryxí a Adam Posejpal. (Foto: 3)
Pro trenéry Radka Pěničku, Davida a Lukáše Strýčka zbyl pokoj číslo 4 a pokoj číslo 1. si pronajal po první noci s ohledem na kolegy hlavní trenér Martin Matušů.
ΛΛ
Před obědem jsme se rozloučili s Honzou Žitníkem a vyjeli ještě na první krátkou vyjížďku na kolech. Naše trasa vedla na Smědavu, kde jsme si zopakovali některé zásady a řekli i jak se správně řadí. Někteří nevědí, na co jsou ta tři přední ozubená kola. Od Smědavy jsme vystoupali po hlavní nad Souš, ale po prašné cestě se vrátili na asfaltku U bufetu zpět. První etapa byla 13ti kilometrová. Petr dokonce jel takovou rychlostí (41), že mu odlétl tachometr.
Oběd v 12,30 nudlová polévka a vepřové s bramborovým knedlíkem a zelím přišel právě vhod. (Foto: 4)
Po krátké přestávce jsme šli na prohlídku Jizery a došli jsme až k mostu, kde se Jizerka, která teče okolo naší chaty, do ní vlévá. Po krátkém hecování jsme se všichni, na různě dlouhou dobu, smočili. Největším otužilcem je ale rozhodně Dobi. Radek našel super tůňku, kde se dalo udělat i pár temp. (Foto: 5
6
7)
Cestou zpět jsme hledali vhodné místo pro první běžecký trénink, který vedl David s Lukášem. Bylo to kousek od naší chaty. Někteří si poprvé hrábli do svých bohatých pohodových zásob a zjistili, že jsou na sportovním soustředění. (Foto: 8) Oscar si přivodil první drobné zranění při pokusu o provaz, při doběhnutí do cíle. A pak smutně koukal na své kamarády a litoval, že nemůže běhat s nimi. (Foto: 9) Všichni makali. Adam našel krásného hřiba Kováře, kterého jsme po návratu předali do kuchyně. Po svačině (chléb se salámem, sýrem nebo marmeládou), kterou jsme měli vždy okolo 16 hodiny, byla chvíle volna.
Od 17 hodiny měl Martin domluvenou halu v bývalé sklárně, kde začal probíhat klasický trénink s hokejkou. (Foto: 10
11) Po dvou hodinách cvičení a hry jsme se vrátili na chatu. Někdo se stihl vykoupat před večeří, někdo to nechal až po večeři, která byla vždy v 19,30.
Teď se ukázalo, kdo aspoň přihlížel jak maminka balí , ale většina hledala a maminky to zabalily dobře. Hláška Jirky: "Tohle asi není na mytí" s opalovacím krémem v ruce, zahájila pátrací akci u něj v kufru a mýdlo se našlo v černé toaletní taštičce, jakož i kartáček, který ne a ne najít po večeři.
K první večeři byly zapékané těstoviny. Po večeři již bylo volno na karty a jinou zábavu. Únava opadla a tak spánek dlouho nepřicházel, ale do hodiny duchů už spali všichni.
ΛΛ
Budíček 23.8. vzal na sebe Radek i s rozcvičkou, která byla v 7,20. Po bohaté snídani ( chléb a přílohy, paštika, marmeláda nebo med, salám, sýr, ale i vločky a lupínky s jogurtem) jsme se připravili provětrat opět kolo. Drobné zdržení nad prázdnou duší Bryxíka nás neodradilo a naše kolona vyjela k bunkru a poté na cestu nad Soušskou přehradou. Plánovaný byl sjezd na silnici nad Souší. Naštěstí jel Martin jako poslední a viděl nepěknou nehodu Jiříka, který nezvládl přerušované brždění a v jednom odvodňovacím rigolu spadl. Jaké štěstí , že měl Jirka helmu, která po nárazu praskla. Pád dopadl naštěstí jen s odřenými zády a malou boulí na čele. (Foto: 12
13) Bohužel tento zážitek poznamenal všechny následující sjezdy a Jirka jel minimální rychlostí vždy s dozorem. Ostatní ale vždy počkali. Peloton se vydal podél přehrady (Foto: 14) na Nýčovi domky a Horní Polubný , kde byla přestávka na občerstvení. Zpět na Jizerku se většina vydala po magistrále nad Souší (Foto: 15), ale Martin s Jirkou a Péťou s Fišíkem to vzali po asfaltce rovnou. Na tachometru nám přibylo 23 km.
V chatě nás čekal oběd: čočková polévka a kuře na paprice s rýží.
Sportovní odpoledne jsme trávili za chatou. Hrál se fotbálek (Foto: 16) a na panelové cestě se měřil čas na vzdálenosti 30,50 a 100m. Na hřišti jsme pak změřili skoky, odraz snožmo a trojskok na jedné noze. Tabulka. Martin potom udělal kolbiště a vyndal speciální zápasnické kalhoty na změření síly a mrštnosti. (Foto: 17
18
19
20) Před svačinou jsme ještě zkusili něco, co mělo připomínat volejbal, ale bez větších úspěchů. I pokus o vykoupání před chatou se moc nevydařil, jediný Radek se smočil celý a ostatní to vzdali a šli raději do sprchy.
V 17 hodin nás zase přivítala hala. Cvičení mezi kužely, nahrávky a střely na branku to bylo hlavní téma. Lukáš se velmi intenzivně, jako včera věnuje Petrovi. Všichni cvičili poctivě a naplno. (Foto: 21
22
23)
Po vynikající večeři ( borůvkové knedlíky se skořicí – Tom Vanclík zvládl nejvíce) měl Martin připravený film Coach Carter o basketbalovém týmu, ale trochu zlobila technika se kterou pomohl Radek a film jsme mohli pustit až před 21 hodinou a tak konec filmu viděla jen hrstka, ostatní padli únavou dříve.
ΛΛ
24.8. byl budíček opět v 7,00 a Martin si vzal první skupinu a šel se rozcvičit (Foto: 24), vytrvalý Radek si počkal na opozdilce, aby také o rozcvičku nepřišli, protože by jim to bylo hrozně líto. (Foto: 25)
Plán byl vyjížďka na kole, ale počasí se rozhodlo nás trochu vystrašit a tak začalo drobně krápat. Proto jsme se rozhodli pro hodinku v hale, kde jsme si zopakovali nová cvičení a zaměřili se hlavně na střelbu. Petr byl opět pod kontrolou Lukáše a ke slovu přišla i Tomášova tenisová raketa pro jiný druh procvičování.
Počasí se umoudřilo a opět nás ohřívalo jako předchozí dny, nádherné sluníčko bez mráčků. Na programu byla připravená štafeta zvaná "100", kterou šli rozměřit na cestu David s Lukášem a Martin. Oddíl byl rozdělen na dva týmy pod vedením Lukáše a Davida. Lukáš měl v týmu (Foto: 26) Polyse, Dobiho, Příšeru, Kryštofa, Bryxíka, Adama P. a Adama Ž.. David koučoval (Foto: 27) Matušáka, Oskara, Petra, Vanclíka, Filipa, Marka a Minikubu. Jirka se šel procvičit s Radkem a pak podporoval Daviďáky. Závod se jel opravdu na plno a zdálo se Davidův tým vyhraje a tak bylo velkým překvapením, že Lukášův tým doběhl cca o 100 m dříve. Gratulace patří všem a Martin za tento výkon slíbil všem nanuka.
( Pro zajímavost je závod "100" dlouhá 10,1 km a každý běžel průměrně cca. 1262,5 m naplno. ) (Foto: 28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38)
Po obědě krupicové polévce a čevabčiči jsme vyjeli na plánovanou trasu na kolech. Kopcem kolem Pytláckých kamenů nad Velkou Jizerskou loukou k Předělu a přes Smědavu zpět na Jizerku se zastávkou na rašeliništi (Foto: 39
40) Celkem trasa měřila 19 km.
Od 17 hodin nás čekala opět hala a hra v ní. (Foto: 41
42)
Rajská omáčka k večeři, kde na snědené knedlíky zabodoval Jirka nás příjemně navodila na volno, které se mohlo využít i díváním na fotbal, kde vy hrála Plzeň nad Kodaní 2:1.
V noci přišla obrovská bouřka, kterou někteří unavení ani nezaznamenali.
ΛΛ
Poslední den 25.8. jsme se rozhodli posunout budíček na 8,00 a odpustit rozcvičku. Na programu byl výstup na Bukovec, trasa cca 6km. A i tak někteří dávali najevo svoji "únavu" a svým tempem se snažili Martina provokovat. (Foto: 43
44
45
46
47
48)
Před obědem jsme si sbalili a začali rovnat věci do auta. Martin vyrovnal účty a po obědě (bramboračce a kaši s řízkem a okurkovým salátem) i ti největší nevěřící pochopili, že se zpět pojede na kolech.
Po obědě bylo ještě krátké vyhodnocení soustředění: úklid pokojů měli nejlepší oba mladší. Chlívek starších se někdy bodovat nedal. Za sportovní výkony byli pochváleni všichni od nejmladšího Jirky po nejstaršího Dana. Trenéři měli vyzvednout tři a těmi byli Marek, Polys a Dobi.
Martin ještě odvezl Davida s Lukášem domů – kluci moc díky byli jste skvělí!!! Myslím, že někteří kluci obdivně pozorovali jejich příkladné výkony a někteří si je zařadili do svých vzorů.
Jizerku jsme opustili před 14 hodinou směrem na Horní Polubný, Motorest, kde jsme potkali Honzu Žitníka, který opět pomohl s přepravou aut.
Pak už směr Příchovice, Rejdice – drobné sdržení s ventilkem u Mexika (Foto: 49) - Vysoké nad Jizerou a rozhledna U borovice (Foto: 50). 10 borců s trenéry se chtělo ještě podívat směrem, kde jsme strávili opravdu 4 hezké dny, které prověřili naši fyzičku. Trasa k rozhledně 24 km.
Do aut jsme začali sbírat ty mladší a některé kňoury (Foto: 51
52) a s ostatními jsme ještě dojeli až do Semil, kde jsme se nalodili všichni (Foto: 53
54).
Unavení, ale plní zážitků jsme náš První florbalový camp zakončili u Inter Flagu, kde už čekali někteří rodiče, aby si odvezli svá unavená dítka.
Honza vrátil káru a Marka, Martin ještě počkal s Jirkou a Oscarem na rodiče a pak poslal Trafika se Štěpánem k panu Junkovi.
ΛΛ
Díky všem a těším se za rok! M
PS: Radku díky, že jsi jel s námi!!!
Tomáš Martin M:
Letos se uskutečnilo soustředění s florbalem v Jizerských horách. Jezdilo se na kolách a hrály se hry, běhalo se a hrál se florbal. První den jsme se šli i koupat. Na pokoji nás bylo pět a ve volnu jsme hráli karty. Poslední den se jelo z Jizerek do Semil. Mně se to moc líbilo a ani se mi nechtělo domů.
