Sezóna utekla a nastaly prázdniny 2012. Jako vloni i letos jsem se pokusil zajistit soustředění. Místo bylo jasné – Jizerka, ale požadovaný termín více ke konci prázdnin se mi nepodařilo zajistit. Volné ubytování s halou bylo jenom od 14.- 17.8.
V druhém soustředění bylo od začátku hned několik změn.
Vzhledem ke kapacitě jsem si účastníky zval a to hlavně z kategorie okolo mladších žáků . Celkem přijalo mé pozvání 21 účastníků. (Vloni bylo 15 účastníků, 10 z nich jelo i letos.) Pozvánku také obdrželi i tři hráči z Rovenska. Mezi zvolenými byla i dvě děvčata – Johanka a Kačka. Nejmladším účastníkem byl Šimon Stránský a nejstarším byl Oscar Vořech, který přijal pozvání den před odjezdem za jednoho hráče, který nenašel ani tolik slušnosti, aby se alespoň omluvil. (Raději se schoval za výmluvné lži. O takové lidi nemáme v oddíle zájem.) Další změnou bylo ubytování – základnu jsme našli v Pyramidě a byla to volba výborná.
Poslední změnou bylo obsazení ve vedení, kde Radka Pěničku vystřídal Tomáš Stránský. MM

A jak to probíhalo ….
14.8. okolo půl osmé jsme se začali scházet na dvoře Inter Flag s.r.o., kde byla už připravena zapůjčená auta a velká kára od Inter Flagu. Druhého trafika nám opět zapůjčil pan Junek ze Studence. Martin si dovybral peníze a vyřídil potřebné papíry. Rychle jsme naložili batohy a kola a hurá do hor. Počasí nám přeje. S dopravou pomáhá Petra Matušů a Honza Žitník.
S „Myšákem“ vyjel Martin o něco dříve a dojel si pro další účastníky do Rovenska, kde naložil holky s Markem a na náměstí si naložil další posilu a tou byl Danek. Kola si Martin v Rovensku vyzvedl už o den dříve.
Poslední zastávkou byl Tanvald Šumburk, kam Martin dojel o něco dříve a tak mohl naložit kluky Strýčkovi, své synovce. Během chvilky dojel konvoj a my naskočili a mohli pokračovat. Teď jsme kompletní.
Jizerka nás uvítala okolo půl desáté. Martin šel zajistit klíčky a ostatní začali vyndávat svoji objemnou batožinu. Vyndali jsme kola a mohli se rozloučit s Petrou (Matýskem) a Honzou, kteří odjeli zpět do Lomnice s „Myšákem“ a károu.
Martin rozdělil pokoje: 58 obsadil sám, 59 holky Johanka a Kačka (Foto: 1), 60 starší žáci - Dobi, Oscar, Valentýn, Marek, Tomáš V., Adam a Petr (Foto: 2), 61 Tomáš M., Kryštof, Minikuba a Fíša (Foto: 3). (Pokoj 61 se při každé příležitosti přeměňoval na karbanské doupě.) 62 Tomáš a Šimon S., Marek a Dan (Foto: 4), 63 Ondra a Matěj V., Petr a Milánek (Foto: 5). Poslední pokoj 64 obsadili trenéři Tomáš, David a Lukáš. Problémem se ukázaly polštářky s peřím, které by mohly udělat alergikům paseku, ale naštěstí dny příští ukázaly, že všichni přežili. Inu, příště musíme do věcí na soustředění připsat i tuto věc.
V půl jedenácté jsme vyjeli na menší vyjížďku směrem na Smědavu. (Foto: 6) Opět jsme si řekli pravidla, jak se budeme chovat na kole a jak správně řadit – i když to jsme museli opakovat pořád a furt. Počasí slunečné, ale vítr byl velmi studený. Na čele byl Lukáš s Davidem a z účastníků se tam hlavně držel Dobi a Vanclík. Konec pelotonu uzavíral Martin a Tomáš, který se stal hlavním servismanem. Od Smědavy kousek po hlavní a pak zpět stoupákem na cestu ke kiosku, který nás poprvé prověřil. Pak už jen zpět na Pyramidu. Do tréninkového deníku se připsalo prvních necelých 14 kilometrů.
Příjemnou změnou byla i možnost vybrat si ze dvou jídel, k obědu byla nudlová polévka a maso na paprice s nudlemi nebo lívanečky s borůvkami a šlehačkou.
Odpolední trénink byl zaměřen na běh a byl v režii Davida a Lukáše (Foto: 7). (Cvičení např.: 3 skupiny, kdy poslední přesprintovává ostatní nebo sprinty 20, 40, 60 a 80 s opakováním.) Kluci dostali pořádně do těla a všichni se v rámci svých možností snažili. Martin s Tomášem naměřil 30, 50, 100 a začali jsme plnit testovací tabulky. Dnes to byla 30 a 50.
Nakonec přišli žabáci a pochod kačenek. Po vyhlášení volna, kdy se mohlo vrátit na chatu, jsme vyzvali všechny ještě k dalšímu dobrovolnému cvičení a světe div se, všichni zůstali a absolvovali. Bylo to milé překvapení, že nikdo nevzdal, přestože toho každý měl plné zuby. Ve čtyři byla svačina a konečně chvilka volna.
Před 17 hodinou jsme se sešli před Pyramidou u aut a Martin vyndal pomůcky do haly. Lukáš si vzal do parády brankáře a začal s nimi vše od začátku, jak by se měli rozcvičit, připravit a pod.. Kluci měli klasický brankářský trénink. David začal s ostatními od nahrávek přes střely až po složitější cvičení. Cvičili jsme „Vánočku“, „Křížení“ a rozehrání se střelou z první. Trénink se odvíjel v rychlém tempu a všichni jeli naplno celých 80 minut. Pak jsme se rozdělili do skupin, které jsme dodržovali po celou dobu. Modrá: Matušák, Fíša, Žíťa, Kikin a Kačka. Zelená: Johanka, Danek, Milánek a Vanclík. Oranžová: Dobi, Minikuba, Šimon a Tomáš, Petr. Svítivě žlutá: Markové B. a K, Valentýn a Mates. Halu jsme měli zamluvenou do 19 hodiny.
Večeře byla objednaná na 19:30 a k výběru k čočkové polévce byla masová směs s rýží nebo smažák s bramborem.
Takže den se zdál být u konce a v pohodě. Snažili jsme se udržet chování na pokojích v mezích tolerance. (Neustálé přebíhání nebo zbytečná hlučnost dost obtěžuje.) I přemlouvání k osobní hygieně považuji za trochu zbytečné, mělo by to být už automaticky zafixované. Blížila se 22 hodina a tedy i večerka, ale Šimonův vzlykot ukončil naději na brzký spánek. Rozražené čelo znamenalo výlet do Tanvaldu a pak ještě do Jablonce, kde za pár minut bylo vše pomocí tří stehů vyřešeno. (Šimon má památku na ručníkový souboj. (Foto: 8)) Návrat byl těsně před půlnocí a u Pyramidy začalo auto upozorňovat na možnost náledí. Byly 3 stupně. Naštěstí už byl klid a i my s Tomášem mohli jít klidně spát.

ΛΛ Ve středu 15.8. vzbudil Martin osazenstvo okolo 7:15 a rozcvička začala během, od Pyramidy v půlu. Za chatou dali kluci rozcvičku a na protažení jsme měli skoky a drobné honičky. (Foto: 9)
Bohatá snídaně formou švédských stolů byla pro někoho překvapením a někdo využil i příležitosti si nasyslit. Své by mohli vyprávět Marek K. a Valentýn. Výběr byl každý den bohatý od cereálií, marmelády, medu po salám, sýry, ovoce a koláč po párek nebo vajíčko s výběrem čerstvého pečiva. Každý si našel to, na co měl chuť. Při snídani jsme dostali i ovoce jako dopolední svačinu.
Po snídani jsem vyzval účastníky loňského Campu, kdo měl tričko, aby se přišel vyfotit. Někteří tričko neměli s sebou a tak sestava není úplná. (Foto: 10)
V 9:15 jsme odjížděli na další cyklovyjížďku. Trasa: Bunkr, stoupání na hřeben a dolu k Souši, podél přehrady Souš (Foto: 11), Nýčovy domky, Horní Polubný, Kořenov, podél Jizery a pod Bukovcem zpět na parkoviště k Pionýrku. Celá trasa zní jednoduše, ale trasa podél Jizery a 7km stoupání prověřila síly našich drobečků, obzvláště závěrečný finiš. Martin s Tomášem radili a povzbuzovali ze zadu a David s Lukášem vždy čekali na peloton na dohodnutém místě. Za odměnu si každý na parkovišti mohl vybrat nanuka (Foto: 12) a pak už nás čekal jenom sjezd k Pyramidě. Po 23 km jsme ustájili kola v garáži.Tomáš promazal některá kola a doupravili jsme i správné výšky sedel. Škoda je, že někteří nevyužili nabídky nechat si zkontrolovat kolo.
Oběd ve 12:30 opět nezklamal a k pórkové polévce byla vynikající rajská nebo zeleninové rizoto. Pokaždé se ale našli mlsoňové, kteří by nejraději nevím, co.
Odpolední trénink začal za chatou v 14:00. Pokud nás rodiče sledovali, mohli nás vidět na webové kameře.
(Odkaz: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/kam/jizerka.jpg) Nejdříve jsme si házeli míčem na americký fotbal a pak jsme přidali i míč normální. Na rozběhání jsme si zahráli honičku s ocásky, která všechny moc bavila. Martin nechal ušít pásky, na které se pomocí suchých zipů přidělaly dva ocásky a ty měl protivník získat utržením. Hru jsme opakovali asi 3x, bohužel si Mates V. při strhávání pohmoždil palec. David s Lukášem připravili běžeckou štafetu do kopce, kterou každý musel ale oběhnout 2x a pak teprve směl vyběhnout další. Dvě skupiny svedly vyrovnaný boj a po výměně stran byl stav nerozhodný. (Foto: 13)
Do tabulek jsme doplnili skok z místa a trojskok na levé a pravé noze. Mezitím se ještě odběhlo finále kopcové štafety, aby si poražení mohli udělat několik kliků.
Volno od 15:30 trochu narušila sváča ve formě chleba s pomazánkou, ale jinak jsme nechali borce až do 16,50 odpočívat.
Od 17:00 nás přivítala hala. Na začátku ale Lukáš ukázal jak správně cvičit se švihadlem. Také jsme zkusili snožmo skákat v kuse celou minutu a to byl pro některé nepřekonatelný problém. Lukáš ukázal základní typy přeskoků a tak doufejme, že někteří si to doma zařadí jako přípravu na trénink, stačí 10-15 minut denně. Po švihadlech jsme pokračovali v pilování florbalových dovedností. Hlavně nahrávky a střela a to co pokud možno ve svižném provedení. Vyzkoušeli jsme i nájezdy. Poslední půlhodina byla opět věnovaná hře v rozdělených skupinkách. Některé si zahráli i proti trenérům.
Po večeři: hrachové polévce a sekané nebo zapečených bramborách s nivou jsme připravili v salónku projekci filmu „Hokejový zázrak“ o týmu USA a jeho přípravě na olympiádu.
Někteří usnuli při projekci a někdo odešel na pokoj, ale většina se dodívala a problém s večerkou tentokráte nebyl. Každý absolvent Campu tedy ví a zná význam trenérského příkazu „Ještě“.

ΛΛ Čtvrteční ráno přivítalo naše hráče v 8:00 a po oběhnutí Panského domu a rozcvičce zařadil Martin ještě několik výskoků na zídku a oblíbené schody.
Snídaně už nikoho nevykolejila a myslím, že každý se mohl dle svého příjemně naladit do tohoto dne. Ani sběratelé snad už tolik neřádili.
Před vyjížďkou nás dostala hláška: „Trenére, já nemám flašku, co s tím budete dělat?“, naštěstí si Martin pamatoval kde jí je konec.
V 9:15 jsme vyjeli směrem na Pytlácké kameny a pokračovali směrem ke Smrku. Na Předělu jsme se na chvilku rozdělili a skupinka vedená Lukášem (Foto: 14) přidala navíc cca. 3 km, aby si vystoupali ještě výš a pokochali se překrásným pohledem do kraje z Frýdlantského Cimbuří. (Foto: 15) Po sjezdu jsme se opět sešli na Smědavě a po známé cestě jsme se vydali zpět k Pyramidě. Cestou jsme se zastavili na rašeliništi (Foto: 16) a Martin jako na každé vyjížďce při zastávce přidal nějakou zajímavost. Do tréninkového deníku přibylo 20 nebo 22,5 km.
K obědu byla krupicová polévka, řízek s bramborem nebo nudle s mákem. Po obědě dojel na otočku tatínek od Ondry a Matěje, a aby šel příkladem, tak taky na kole (dohromady 106 km). Odpolední trénink se nesl v duchu číslice 100. Nejprve Tomáš s Lukášem doměřili klasickou 100. David a Martin připravili jinou 100, kterou kluci potom nazvali „Klacíky“.(Foto: 17 18) Tento vytrvalostní závod se běžel ve stejném složení jako včerejší štafety do kopce. Jen Matěj, který měl včera naražený palec, si dnes natáhl stehno a tak jenom podporoval fanděním. 100 jeli všichni naplno a v čase 36 :35 vyhrálo družstvo ve složení: Dobi, Ondra, Tom, Petr, Dan, Johanka, Kikin, Kuťas, Šimon a Minikuba. Každý uběhl sprintem 1010 m. Velká pochvala všem za bojovnost a předvedené výkony. Milánek předvedl obdivuhodný výkon, kdy ukázal svoji příkladnou rychlost a vytrvalost.
Po svačině, obložených houskách, nás čekala opět hala. Zahájili jsme švihadly a pak opět nás David s Lukášem zasvěcovali do správných florbalových dovedností. Gólmanské přesuny na čas jednoznačně vyhrál Ondra. Ostatní pilovali nahrávku křížem nebo za brankou a poté se snažili zlepšit a přitvrdit svou střelu. Gólmani si vyzkoušeli i výhozy a to do běhu hráče. Cvičeních bylo mnoho a všichni se snažili a vše dělali naplno. Kdyby Danek takhle zakončoval na Nise… . Dvouhodinovku v hale ukončila opět hra v rozdělených družstvech.
Zeleninová polévka a výborné špagety nás naladili na český film „Muž přes palubu“ z vodáckého prostředí, který ale shlédla asi jen polovina, ostatní se věnovali karbanu nebo zalehli.

ΛΛ Poslední páteční ráno nás přivítalo mlhou a drobným deštěm. Budíček byl v 7:15, ale někteří již harcovali podstatně dříve. Po snídani (Foto: 19), po které se nám určitě bude stýskat, jsme se šli sbalit a věci jsme si vzali s sebou do haly. Na pořádek vyhrála děvčata a pokoj „Chaos“ byl vyhlášen s číslem 63.
V hale přišla ke slovu opět a teď naposledy švihadla. Zopakovali jsme cvičení (Foto: 20) a na řadu přišel i poslední test na 10 m sprintem (Foto: 21) ze startu v leže na zádech. Před odchodem na oběd se jeli na každého brankáře nájezdy a v této disciplíně vyhrál Petr, který obdržel jen 4 branky.
Oběd jsme měli na Panském (Foto: 22) a k rajské polévce, která dojala Matěje V. k slzám, jsme měli uzenou krkovici s kaší nebo smažený květák s bramborem.
Po obědě jsme se vrátili do haly a vyhodnotili celý Camp. (Foto: 23) Každý si mohl říct, co se mu líbilo a co se mu nelíbilo, každý se mohl vyjádřit, co by se mělo změnit, a každý oznámkoval celkově soustředění. Výsledná známka je 1,29. A „nejoblíbenější“ aktivitou byly „Klacíky“.
Pořídili jsme také poslední foto letošního osazenstva v hale. (Foto: 24 25) David s Lukášem také řekli své postřehy a po té se s námi rozloučili a Martin je odvezl domů do Tanvaldu.
Po návratu Martina z Tanvaldu jsme společně naložili auta a připravili se na poslední etapu na kole a to do Lomnice. Fišík oznámil žaludeční potíže a tak jsme se domluvili, že počká na řidiče a pojede v autě.
My ostatní nasedli, zamávali Jizerce a Pyramidě a v 14:30 se vydali na cestu domů. Čelo pelotonu hlídal Kuba s Tomášem V. a Adamem, Tomáš a Martin opět standardně uzavírali a pomáhali slovně nebo i reálně s řazením. Výpravu pro naše auta se zavazadly z Lomnice jsme potkali u Motorestu. Cesta ubíhala celkem rychle a Kuba vždy zastavil na domluveném místě. Větší zastávku jsme měli u Mexika (Foto: 26) a na rozhledně U Borovice, kde byla i poslední svačina. Od té doby jsme měli i svá doprovodná vozidla. Zatím se ale nikdo nechtěl nalodit a tak další větší zastávka byla u Benziny za Semilami. Tady jsme se rozloučili s Johankou, Kačkou, Markem a Dankem, které musíme dovést do Rovenska. Do auta nastoupili i někteří odpadlíci, kterým se už dále nechtělo nebo nemohli: Oscar, Petr, Minikuba, Kikin a Milánek. My ostatní jsme nasedli a přes Stružinec dorazili do Lomnice. Kdo dojel, byl šťastnej (Foto: 27), že překonal sám sebe. Byl to skvělý pocit. (Foto: 28) Trasa měřila 51 km.
Protože jsme dojeli přesně na 18 hodinu, čekali na nás už i někteří rodiče. Vybalili jsme auta, předali zdravé, ale unavené děti a tím definitivně napsali tečku za „Florbalovým Campem Jizerka 2012“. Díky všem. Díky Tome, že jsi jel s námi a pomohl.                                                                                                                                  Martin M

Celá fotogalerie: