Soustředění 2014
Srpen se blíží do své poloviny. Letos už naši malí jsou ostřílení a Camp je jim standardně nabídnut. Místa už jsou obsazená a spíš je problém jak všechny ubytovat, naštěstí dostáváme ještě jeden pokoj.
Jediná kdo odřekla svoji účast je Simča, která měla na kole na jaře ošklivý pád a ještě se s ním nestačila opět skamarádit. Škoda, snad příště. Na poslední chvíli, tedy přesně řečeno čtyři dny před začátkem, se přihlašuje Polys. Super.
Letos se žádné pomůcky nedokupovaly, tedy jen pásmo a museli jsme naklonovat „hliníkového“ Lukáše, neboť naši tradiční gólmani se dovolenkují.
Další auto opět zapůjčuje pan Junek ze Studence, pro které si Martin dojel po obrovské bouřce s kroupami, která se přehnala přes Lomnici a část ji dokonce zaplavila.
Je neděle, auta jsou nabalena a připravena. Bereme s sebou i několik mantinelů včetně rohů.
Pondělí 11.8.
Přestože nikdo neupřesnil dřívější čas, setkali se účastníci Campu kolem půl osmé u haly a my mohli rychle naložit kola, osobní věci a vyrazit. Rychlé rozloučení s rodiči a hurá do hor… V Lomnici zůstaly jen vlhké šátky ustaraných maminek.
Aleš Zemánek s kluky dorazí po vlastní ose o trochu později rovnou na Jizerku. Jednoho trafika řídí Tomáš, druhého Honza. Martin vyráží s Myšákem do Rovenska pro Johanku a to ještě neví že musí probudit Danka. Petra jede s kolonou, aby zpět odvezla Honzu.
Kolona projíždí hladce a v Tanvaldě se přidávají pomocní trenéři Lukáš s Jirkou, který zaskakuje za Davida, který je v USA.
Start a cesta se povedla na minuty a než se kola naskládala do garáže, byli tu i všichni Zemíci a my jsme poprvé kompletní.
Martin vyzvedává klíče a jdeme se ubytovat. V prvním patře na trojlůžáku je Radim, Milan a Šimon, který si vyměňuje místo s Kubou. Jak se během týdne ukáže, stačí borcům i dvě postele. Dvoulůžák obsazuje Johanka s Pavlínou, která vyhrála tak trošku boj sama nad sebou.
V druhém patře je trenérský pokoj (Martin, Lukáš, Jirka). Dva hráčské pokoje (Polys, Pěnda, Matušák a Dan) a ( Petr, Radek, Fišus a David). Divadelní pokoj (Tom, Adam, Vanclík a Marek). Pokoj s věžičkou (Pou, 9, Matěj a Zemici) včetně Tomáše a Aleše.
Vzhledem k mrholícímu počasí vyrážíme na první trénink do haly. Pro některé je to po dlouhé době opětovné setkání s hokejkou.
První trénink v hale je věnován technice a práci s míčkem. Lukáš se věnuje Pouíkovi a Radimovi a předává jim cenné gólmanské rady. Druhý trénink je takzvaný kruhový a dáváme si pořádně do těla, a protože je počasí ubrečené i večerní trénink je v hale a to formou turnaje. Hraje se 3 x 10 hrubý čas. Dva zápasy, kde se třetiny navzájem prolínají.
Úterý
Přestože počasí si s námi hraje, rychle snídáme a vydáváme se vstříc novému dobrodružství. Prvním prověřením je kopec k hornímu parkovišti, ale naštěstí to zvládáme všichni. Teď nás čeká sešup do Kořenova. Martin s Tomášem si berou na starost Matěje, kteří mají „svoji“ rychlost.
Kolem půl desáté dojíždíme do lanového centra „Proud“, kde na nás už čekají instruktoři Michal a Veronika (?). Hrajeme hry, učíme se navzájem jistit a překonávat sami sebe.
Počasí si s námi hraje, ale zatím neprší …. Od malých překážek se dostáváme k těm vyšším. Myslím si, že si to všichni užívají. U jištění zjišťujeme, jak jsme na tom s koordinací a důvěrou v toho druhého. Není sranda se naklonit a plně důvěřovat, že?
Vybavuji se mi dva momenty – Fišík jak nedává skok, ale sotva se dostal na zem, tak to vlastně bylo v pohodě a příště to dá. David a jeho most Indiána Jonese, kde se sebou svedl velkou, ale vítěznou bitvu a nakonec to dal.
Blíží se poledne a my po skupinkách odjíždíme na základnu. Ukazuje se i sluníčko. Děkujeme a někdy zase, bylo to super.
Cesta podél Jizery zpět na parkoviště u Pionýráku je další trénink a prověřuje dokonale naše drobečky jak fyzicky tak psychicky. Kopec je dlouhý a táhne se. Ukazuje se, kdo kolik tráví času na kole. Všichni ale dojíždíme a nabíráme sil u výborného oběda.
Odpoledne využíváme hezkého počasí a jdeme na naši dobře známou panelku. Nejdříve ale pořizujeme klubové společné foto v nových Campových tričkách. Měříme 30 m a 50 m, letos máme pásmo a zjišťujeme, že loňské dráhy byly o malinko kratší. Kuba si zvrtnul Palec při doskoku do cíle a Johance něco luplo v kyčli tak, že jsme pro ni museli nakonec dojet.
Večerní trénink pokračuje v hale a dnešní den končí dalším pokračováním turnaje.
Středa
Počasí nám částečně přeje a tak vyrážíme na kola. Vyrážíme směr Smědava, starší dávají druhé kolečko, panelka k bunkru a výjezd nad Souš. Všichni bojují a překonávají své pohodlí. Jediný kdo odpadá, je Matěj, který to včera asi přepískl, a tak ho Tomáš odváží na chatu.
Na hřebenu se opět setkáváme, Martin vede starší k Souši a přes Nýčovi domky na Polubný a zpět. Tomáš vede druhou skupinu po vrstevnici a zpět k základně. Všichni dojeli v pořádku a km nám hezky přibývají.
Johanka zvládá na kole s námi, kyčel jí to zatím dovoluje. Bohužel nás opouští Kuba, který se ráno necítil moc dobře a mamka ho s žaludečními problémy odváží domů.
Protože počasí zatím nevyhrožuje deštěm, vydáváme se na panelku, abychom odběhli tradiční „100“ a to jak klasickou tak i tu klacíkovou. Na počtvrté konečně vyhrál i Vanclik. Nový rekordní čas je 35:03:37.
Večer nás uvítala hala - procvičení, herní cvičení a také jsme pokračovali v turnaji.
Po večeři se scházíme v salónku a díváme s na film z basebalového prostředí. Lukáš s Jirkou se loučí a odjíždějí domů, zítra startují v Praze na Prague Games.
Čtvrtek
Dopoledne trávíme v hale a věnujeme se technice vedení míčku. Všichni se od pondělka moc zlepšili. Turnaj se přehoupl do play-off.
Po obědě nakládáme kola, čekáme na Honzu Žitníka a vyrážíme na Singltrek do Nového města pod Smrkem. Cesta proběhla dobře, my se rozdělili na dvě skupiny a vydali se na stezky do hor. Martin si vzal menší a vydal se na modrou a Tomáš s Honzou si vzal ty starší a vydal se na červenou a černou. Paráda, musí se zažít.
Martin měl jen drobnou příhodu, když mu čelo jeho skupiny ujelo a minulo plánovanou odbočku. Radim a Milánek trochu neposlechli, a zahráli Martinovi pořádně na nervy, naštěstí je dojel a skupina se už pak držela pohromadě. Modrou si protáhli o nově otevřený červený úsek. U „Centra“ jsme museli asi hodinku počkat, ale počasí nám přálo a děti se zabavily jak housenkou, tak pískem na blízkém hřišti.
Na základnu jsme se vrátili před osmou a drobečkové už dostali volno, čeká nás poslední noc.
Pátek
Velké finále a poslední hodiny v hale. Žlutí poráží Modré 5:3 a v oji o třetí místo prolamuje smůlu tým Červených a poráží Zelené 9:6.
Rozdělení do barev, letošní novinka – určitě pomohla při cvičeních a soutěžích i při samotných trénincích, bohužel v turnaji a při absenci některých hráčů, to vedlo ke zbytečným atakům a faulům třeba na Šimona, který nenašel spolutvůrce hry, a ostatní toho využili. Je těžké rozdělit vše dopředu 100%, omlouvám se, pokud se někdo cítil poškozen.
Zabalit a můžeme vyjet, snad nám vydrží počasí. Na Jizerku dojíždí Honza a Petra a také Petr Špinka, aby odvezli auta.
S Pyramidou se loučíme kolem 13 hodiny a vyrážíme směr domov. Bohužel na cestě před Polubným nevybral zatáčku Petr a po ošetření raději nasedá do auta. My ostatní ukrajujeme kilometry a stavíme na známých místech. Vše už pokračuje bez problémů a pádů. Okolo 16 hodiny dojíždíme k rozhledně U Borovice. Zde se mají k pelotonu připojit nejmenší. S obavami sledujeme nebe, které se zatahuje, vidíme, jak u Ještědu asi už prší.
Po rozloučení s panem domácím panem Pluhařem vyrážíme směrem na Semily. Bohužel na Cimbále nás déšť a bouřka dohání v plné síle. Je konec. Nakládáme kola a zbytek cesty se necháme vést, některým je to líto, nedá se nic dělat.
Na dvůr u Inter Flagu dojíždíme v doprovodu sluníčka. Úplnej „Apríl“.
Poslední foto, někteří se loučí a další akce je za námi. S Honzou Žitníkem odvážím ještě auto panu Junkovi do Studence. Tak ahoj, díky všem za pomoc a za rok ….
Fotogalerie