Elevové - Články 2011/12

Bronzový NISAOPEN

Bronzový NISAOPEN Už od února se v oddíle vědělo, že se chceme zúčastnit turnaje v Liberci Nisaopen 2012, který se koná v halách vedle Tipsport arény. Bedlivě jsme sledovali stránky www.nisaopen.cz a každého nového soupeře, který se zaregistroval.
Příprava vyvrcholila poslední týden před turnajem speciálními tréninky. I když, ne všichni byli 100% zdraví, bylo cítit velké odhodlání.



Na turnaj byli nominováni:
z Lomnice: Polys, Pěnda, Matušák, Vejnárek, Stránský, Suchardík, Monča, Fišus, O. Volejník
z Rovenska: Kuťas, Vlková Kačka, Méďa
z Turnova: Dan Goll, kterého jsme si vyhlédli při ligových turnajích a kterého kluci z Rovenka znají, k Turnovu se přistěhoval z Rovenska.

S Radkem Pěničkou jsme dali dohromady sestavu a tu jsme také na trénincích prověřili mezi s sebou a proti družstvu z mladších žáků.

A pak nastal onen den. Omluven pátek ve škole a hurá do Liberce.

25.5. jsme se sešli u haly v 8,15 a za podpory Inter Flagu, který zapůjčil trafika jsme vyjeli směrem Liberec. Další auto řídil trenér Martin, který vyzvedával spoluhráče v Rovensku a v Turnově. S dopravou nám pomohli i manželé Volejníkovi. U Tipsport arény jsme se sešli okolo půl desáté a byli jsme kompletní.
Fanouškovský tým byl složen z tatínků: Polyse a Šimiho, mamky: Tomáše a rodičů a bratra Ondry.

Po převlečení a utáboření, jsme se šli rozcvičit na vedlejší tenisový kurt. Poslední rady a šli jsme na to. Kapitánem pro turnaj byl určen Polys.

První zápas vítězství nad Ústím Prvním naším soupeřem byl nám „dobře“ známý tým, USK Slávie Ústí nad Labem, který nás několikrát v lize potrápil. Po pozdravení, kdy jsme obdrželi klubovou vlaječku Slávie (musíme se příště polepšit a také si nechat nějaké udělat – třeba u: www.vlajky.cz ), nastala první dvacetiminutovka pravdy.

Sestava: První pětka: obrana - Tomáš, Kuba centr – Milánek, Monika útok – Šimon, Dan, (Matěj) Druhá pětka: obrana – Kačka, Kryštof centr- Méďa útok – Tomáš, Marek

Zápas se vyvíjel nerozhodně, ale pln odhodlání z obou stran. Prvních sedm minut se hra přelévala ze strany na stranu, až se podařilo Ústí zavěsit, ale po bleskové buly, bylo srovnáno. První půle skončila 3:2 v náš prospěch. Drama pokračovalo i v druhé půli a za stavu 4:3 odvolala Slávie brankáře a nám se podařilo 4 vteřiny před koncem definitivně rozhodnout na konečných 5:3. Na střely Lomnice 13 (7/6), Slávie 10 (7/3).
Poprvé jsem viděl neskutečnou a upřímnou radost při vstřeleném gólu a plné nasazení v zápase od všech.(To nás provázelo celým turnajem.)
Před druhým zápasem dojel Radek a Pepa. Z vydýchané haly jsme se šli proběhnout na schody, které se nám staly pro další zápasy předzápasovým útočištěm.

Druhý zápas vítězství nad KadaníDruhým soupeřem ve skupině nám byla dobře známá „sekavá“ Kadaň. První půle byla nervóznější, ale pro nás skončila 2:1 a se stejným výsledkem skončila i půle druhá. Výsledek 4:2 byl zasloužený, protože všechny góly jsme vlastně vstřelili my. V první půli skóroval do naší branky Kryštof a v druhé půli Pěnda, ale to se dobrým obráncům stává a nikdo se na ně nezlobil. Na střely Lomnice 26 (8/18), Kadaň 10 (3/7).

Tímto výsledkem pro nás skončil první den. Naskákali jsme do aut a doma jsme byli okolo 16 hodiny.

V sobotu 26.5. jsme se sešli u haly v 11 hodin. Fanouškovský tým roste. Přidali se k nám mamka od Šimona a Polyse, taťkové Kryštofa a Fíši, děda od Monči a rodiče od Danka a Médi. Pokud jsem na někoho pozapomněl, omlouvám se. Díky za podporu. Byli jste našim šestým hráčem.

Před zápasové schody a poslední rady.
Třetí zápas vítězství nad Hradcem V třetím zápase na nás čekal tým CSP Hradec Králové (kralující soupeř ve své oblastní lize), který netušil, kdo to jsou „Popelky“ a my se pokusili jim to ukázat.
Pěkný florbal na obou stranách, se střeleckou převahou našich, se na chvilku zastavil o přestávce, kdy byl stav pořád 0:0, ale to se změnilo po přestávce, kdy nám to tam začalo padat.
Hradec jenom kosmeticky poupravil na konečných 4:1. Na střely Lomnice 38 (18/20), Hradec 6 (3/3).

Čtvrtý zápas vítězství nad BoleslavíPo dost dlouhé přestávce, kdy jsme se šli projít a i na schody došlo, nás čekal asi nejtěžší soupeř ve skupině a to tým starších děvčat FA ŠKO-ENERGO Mladá Boleslav. Na podporu našeho týmu dojela Petra s Matýskem.
Zápas se nevyvíjel gólově zcela dle našich představ, ale naše odhodlání a chuť po vítězství dokázala zápas otočit. Nepříznivé skóre 2:0 jsme přetavili na 3:2 a po pěkné bitvě zaslouženě vyhráli. Na střely Lomnice 31 (13/18), Mladá Boleslav 12 (8/4).
V hale se při tomto utkání vytvořila stejně skvělá kulisa jako při zápase s Hradcem a bylo příjemné pozorovat kolik lidí se přišlo podívat a zafandit si.
Dnešní den provázely trošku zmatky ohledně rozhodčích, ale jinak si myslím, že vše běželo tak, jak má. Do Lomnice jsme dorazili krátce po 18 hodině.
Po dvou dnech jsme první ve skupině A s 12ti body.

Poslední den 27.5., jsme se sešli opět u haly v 9,45 a pouze Monča chyběla. Po budíčku jsme si ji vyzvedli doma a tak jsme se všichni „kompletní“ sešli v 10,30 v Liberci u haly. I fanoušci přibyli: babičky Tomáše a Monči. Mamka Matěje a další příbuzní ……

Vyřazovací boje nám přisoudily opět známou Kadaň a ve všech zápasech šlo o všechno, tedy hlavně o postup, kdo prohrál, mohl jet domů a to my jsme rozhodně nechtěli.
Zápas s Kadaní jsme měli pod kontrolou a vyhráli s převahou 8:1. V zápase bylo cítit napětí a i nervy začaly více pracovat. Na střely Lomnice 27 (15/12), Kadaň 6 (1/5).

Do další cesty se nám postavil opět tým Slávie, který prošel přes Jaroměř. Naši plni odhodláni nepřipustili žádné překvapení a jasným tlakem jsme soupeře přehráli i přestříleli. Na střely Lomnice 42 (20/22), Slávie 18 (10/8). Výsledek byl jednoznačný a možná pro našeho soupeře z ligy i trochu krutý 7:0.

Fanoušci nás skvěle drželi, přijeli Petra s Matyášem a na poslední dva zápasy dorazil David s rodinou, měli jsme i několik fanoušků na telefonu. Podporovaly nás i týmy z Liberce a Děčína, které i my hnali za jejich vítězstvím.

Zápas s BenešovemCestu za finálovým snem nám zkřížil tým SK Florbal Benešov, který dorazil po delším čekání z Dobiášovky.
Zápas začal naším zaspáním a tím jsme umožnili soupeři jít hned v úvodu do dvoubrankového vedení. Pochopili jsme, že musíme hlídat jejich nejlepšího hráče č.5. Vyhrocená hra se začala srovnávat, ale i přes veškerou snahu se nám nepodařilo se přiblížit více jak na jednobrankový rozdíl. Soupeř pochopil, že rozhodčí nebudou moc pískat a podle toho nastavil svoji hru. Náskok držel za cenu faulů a hře, která měla do florbalu daleko. Několik našich hráčů bylo zraněno, že tento zápas ani nedohrálo. Hokejové krosčeky do zad a jiné zákeřné fauly „zdobily“ hru hráčů z Benešova. Po úplně zbytečně hrubém sražení Dana, se situace nepěkně vyostřila i ve slovní potyčku. My na tento způsob hry nedokázali odpovědět a pokud jsou „čmeláci“ z Benešova na svoje vítězství hrdi, budiž jim to přáno. Prohru 7:4 jsme nesli všichni těžce, dostavila se únava, rozbolely šrámy a cítili jsme se jak spráskaní psi. Lítost, slzy, naštvání …… Na střely Lomnice 19 (9/10), Benešov 22 (12/10).
Našim úkolem bylo dát tým s Radkem urychleně do klidu a připravit ho na další zápas. Když už jsme došli tak daleko, nenecháme si vzít přeci bronz. Přestávka byla minimální, ale odhodlání se nám podařilo probudit.

Máme bronz poslední zápas DěčínV boji o třetí místo jsme se sešli s celkem 1.FBC DDM Děčín a po úvodu, kdy zkusili kluci z Děčína hrát v 8, Bronzový NISAOPENjsme začali trestat. Hra byla pod naší kontrolou a výhra 8:1 zasloužená. Na střely Lomnice 30 (16/14) , Děčín 14 (4/10).
Následné vyhlášení třetího místa otupilo bolest z  nepostupu do finále a my se mohli s chutí vrhnout na vynikající mandarínkový želé dort. Jsme třetí z 18ti týmů! Finále sehráli Benešov a Sokol Pardubice a nemusím psát, komu jsme fandili. Pardubice vyhráli naši kategorii.

Velké poděkování a obdiv pro všechny. Takové nasazení, bojovnost a týmového ducha jsme ještě neměli. Děkuji rodičům, příbuzným a fanouškům.
                                                                                                                                                                 Dík Martin!

NISAOPEN - Fotky od Davida z 27.5.
NISAOPEN - Zápis z turnaje
NISAOPEN - Kanadské bodování

ΛΛ

Napsali o nás v Krkonošském deníku

Krkonošský deník - číslo 126
ΛΛ

Poslední ligový turnaj

Poslední turnaj elévů Na svůj poslední ligový turnaj v sezóně 2011/12 vyjeli naši elévové do České Lípy. Sraz jsme měli jako obvykle u sportovní haly a po naskládání do aut Inter Flagu a vozu pana Zemánka jsme vyjeli okolo 7,30. Rovensko pod vedením Pepi jelo po své ose a v hale jsme se sešli, po pohodové jízdě na známé trase, v 9,30.
Prvním soupeřem byl domácí tým Gabrielukid.cz, který jsme i přes tradiční ospalý začátek přejeli pohodově 8:1. Točili jsme pravidelně tři naše pětky a herně i střelecky jsme měli převahu. První polovina 22 střel od nás, na Ondřeje pouze 2, v druhé půli 18 střel od nás a pouze 4 směrem k Ondrovi.
O naše vstřelené branky se postarali:

  • Kutek – Stránský (asistence)
  • Polys – Macháček
  • Polys
  • Pěnda – Méďa
  • Matušák – Kutek
  • Kutek
  • Fišus – Pergl
  • Vejnárek - Matušák

Druhým soupeřem byl celek FBC DDM Kadaň, protože se jednalo o nového, neznámého soupeře byli úkoly jasné. Vlétnout a překvapit a to se podařilo dokonale. Z pěti prvních střel 4 góly a soupeř byl zlomen, což se projevilo i na trochu tvrdší hře v dalším průběhu zápasu. I přes tvrdší hru se podařilo střídat skoro pravidelně všechny pětky. Všichni hráli naplno a měli zásluhu na získání dalšího skalpu v hodnotě 7:2. Střely Lomnice 11/13 oproti Kadani 9/10.
O naše vstřelené branky se postarali:

  • Pěnda – Polys
  • Pěnda
  • Kačka – Polys
  • Pěnda
  • Fišus – Sucharda
  • Stránský – Fišus
  • Polys - Braunerová

Poslední turnaj elévůDo finále jsme měli poměrně dlouho volného času a protože nás vyhodil arogantní správce sportovního areálu s výhružkami, že na nás zavolá Městkou apod., umístili jsme se na nedaleký nadjezd, kde si tým vynucoval pozdravy a máváním odezvu řidičů ve formě zatroubení.
Ve finálovém duelu nás čekalo dobře hrající Dubí, ale náš dobře namotivovaný tým hrál bez chyby a s odhodláním si poslední zápas sezóny užít a získat další cennou trofej. Zápas jsme ukončili i posledním gólem dvě vteřiny před závěrečným hvizdem z hokejky Milánka, který se už ale na zkrácený zápis o utkáních asi nedopatřením nedostal. Výsledek 8 (správně 9):2 udělal tečku za velmi úspěšnou letošní sezónou. Střely Lomnice 12/16 oproti Dubí 11/15.
O naše vstřelené branky se postarali:

  • Matušák – Kuťas
  • Polys – Pěnda
  • Matušák – Méďa
  • Pěnda – Kačka
  • Polys – Pěnda
  • Polys – Matušák
  • Polys
  • Méďa – Matušák
  • Sucharda - Mates

Pochvala patří všem za skvělé nasazení a předvedenou hru. Gólman potvrdil také své kvality, když obdržel pouze 5 branek a naši střelci rozdali 23 gólů.
Na závěr jsme byli všichni odměněny výborným medovníkem od naší hlavní kameramanky Kláry. Cestou domů, jsme se stavili v Mimoni na zmrzlinu a obdivovali pekelné stroje zaparkované před cukrárnou.

(Děkuji rodičům za podporu: Zemánek A., Polyák P., Stránský T., Volejníková K. )                     Martin

ΛΛ

Jarní zlatý Liberec

Jarní zlatý Liberec Na předposlední turnaj jsme se vydali s našimi elévky dne 17.3. do Liberce. První zápas nás čekal až v 11 a tak jsme se u haly sešli až v 9 hodin.
S transportem nám pomohl pan Zemánek a rodiče od Matěje. Vozy zapůjčené od Inter Flagu řídila Klára a Martin.
Fanclub byl bohatý a ve složení: Tatínkové od Petra, Jakuba, Tomáše a Šimona včetně staršího bráchy, kameramanka Klára , oba rodiče od Matěje Fišíka a také my trenéři Pepa, Radek a Martin.
Kapitánem pro turnaj byl jmenován náš brankář Ondra.
Prvním naším soupeřem byl celek z Turnova a my nasadili všechny tři pětky, které se pravidelně střídaly. První poločas byl plně v naší režii a my si vypracovali pěti-brankový náskok. Trochu slabší výkon předváděla druhá pětka a první střídání byly moc dobře odehrané od třetí pětky. Druhá půle už tolik střel nenabídla a soupeř udělil čestnou kaňku do naší sítě. Zápas skončil 7:1. Naši borci vystřelili na soupeřovu branku celkem 36x. Turnov nás ohrozil v první půli 6x a v druhé 7x.
Druhým soupeřem ve skupině byl tým z České Lípy a naši oblíbení a bojovní Partyzáni, kteří opět díky nesmyslné strategii ČL museli odevzdat svoje hráče jinému týmu z Lípy a sami museli hrát na doraz. Trenérovi, který už několikrát řídil několik ČL týmů se musím jen v tichosti poklonit za obětavost a jeho dětem za nasazení.
Před zápasem jsme trochu poopravili pětky.
První gól jsme sice vstřelili už ve 12té vteřině, ale Partyzáni přesnou střelou srovnali ihned v 19té. To bylo ale za strany Partyzánů naposledy v této půli, kterou jsme vyhráli 5:1. druhá půle byla ještě o malinko bohatší na góly, ale opět jsme z ní vyšli s převahou 6:2. Celková výhra 11:3 byla opět prací všech tří pětek. My jsme vystřelili na branku soupeře 24x (7/17). Soupeř to zkusil na nás 22x (8/14).
Při čekání na finále jsme šli před halu pozdravit jaro a kluci si zaběhli párkrát štafetu na místním ovále. Turnaj nám připadal trošičku ospalý a utahaný. Jenom dva rozhodčí a zbytečné prostoje ….
Ve finále nás čekal celek z Děčína a zápas sliboval zajímavou podívanou, i když na hřišti sice dle propozic, ale nepřejícímu hezkému a tvůrčímu florbalu.
Do zápasu jsme nastoupili odhodlaní si odvést další cennou trofej, tedy tu nejcennější. Bojovný a rychlý zápas byl i bohatý na góly. My otevřeli skóre, ale v čase 1,38 bylo srovnáno a teprve až za dlouhých pět minut se nám podařilo navýšit na 2:1 v čase 6,12. I to byl důvod, že jsme hráli na dvě pětky a ze třetí pětky se dostali hráči na plochu jen skromně. Do konce této půli ještě jednou Děčín srovnal na 2:2, ale my v čase 8,14 odskočili na 3:2.
Druhou půli začínala druhá pětka a po Tomášově vyhrané buli následovala blesková nahrávka Milánka zpět na Tomáše a gól. Akce trvala 6 vteřin a my vedli 4:2. Další hra byla vyrovnaná ale za stavu 6:3 to vypadalo, že je dokonáno a že máme konečně převahu. Přestáli jsme i trestný nájezd díky skvělému Ondrovi a Katka si šla odpočinout na trestnou lavici. Fišík pronesl při snížení na 6:4 "to už nestáhnou" , ale bojovný Děčín v zatraceně krátké době – 19ti vteřin srovnal na 6:6. Zápasu v průběhu nechybělo nic. Oba celky si vzaly v posledních dvou minutách oddychový čas. Více štěstí jsme měli my a vyhráli tuto bitvu 7:6. Díky za skvělý zážitek, nasazení bojovnost i skvělé fanoušky na obou stranách. My jsme vystřelili celkem 25x (14/11), soupeř na nás 23x (10/13).
Blahopřeji celému týmu za další zlato do sbírky. Děkuji všem rodičům za skvělé fandění, podporu a pomoc. (Jsem moc rád, že i můj bubínek přežil nářez od Fišíka seniora, pod jehož údery se hladký povrch změnil k měsíční kráternaté krajině.) Všem dík.
                                                                                                                                                                                        Martin

ΛΛ

Pohodlnost

Jediná věc mě trochu mrzí, a to jak se někteří chovají ke klubovým dresům. Přes zákaz se v nich pohybuje většina členů. Bohužel opět došlo k poškození dresů v této hale, kde velmi lehce dojde k zatržení, a to jen díky lenosti a nechuti se převléknout. Nejvíce to tentokráte odnesl dres 16. Dresy by měly ještě posloužit i dalším!
                                                                                                                                                                                        Martin

ΛΛ

Stříbrné Ústí

Stříbrné Ústí Po dvouhodinové projížďce po "krásách" Libereckého a Ústeckého kraje a drobnému bloudění jsme spočinuli před postarší halou. Některým z nás nebylo nejlépe :-). Ještě cestou jsme si povídali, jak máme příznivou skupinu a předpokládaný finálový zápas s Ústečáky je na dosah.
Jaké bylo naše překvapení, když jsme hned po příjezdu zjistili, že za pár minut budeme hrát s naším největším rivalem a jediným porazitelem. Z důvodu absence dvou týmů Teplic a Dubí pořadatelé operativně přeorganizovaly zápasy. Místo již standardních dvou skupin zde hráli všichni se všemi.
Zápas s Ústím zprvu začal v náš prospěch, po cca 3 minutách jsme se ujali vedení, které však nevydrželo dlouho. Náš soupeř byl již rozehraný s prvního zápasu, a tak proti našim ještě po dlouhé cestě zmateným svěřencům, se dobře prosazoval. Byla to opravdu bitva a tak konečný výsledek 2:4 ku prospěchu soupeře, není v žádném případě ostuda.
V dalších zápasech Lomničáci drželi otěže pevně v rukou. S Libercem "B" jsme vyhráli 8:0 - ještě jsme ladili formu. Libereckému Áčku draci z Lomnice uštědřili porážku 10:3. Musím uznat, že s lepším soupeřem se nám daří. V posledním zápase s Turnovem žluťásci excelovali. Za akce, které předváděli by se nemuseli stydět ani ligový hráči. Po třech minutách druhého poločasu při výsledku 15:0 byl zápas předčasně ukončen. Padlo zde mnoho gólů a je fajn, že zde přispěli snad mimo Ondry všichni alespoň jedním, ale ten si to už svojí asistencí vybral v prvním zápase.
Organizační výbor zdejšího turnaje včetně rozhodčích poněkud pokulhával. Možná by se dalo říci, že napadal na obě nohy. Se stříbrem na krku jsme opouštěli postkomunistickou stavbu se zavěšenými červenými polštářky u stropu.
Musím pochválit celý tým - při posledních zápasech šlapal jak Švýcarské hodinky. Rodiče, kteří nám s Radkem pomáhali a fandili s opravdovou vervou, zaslouží velký dík.
                                                                                                                Sportu zdar a florbalu zvlášť, zdraví Pepik

ΛΛ

Sedmé zlato a před domácím publikem

Sedmé zlato a před domácím publikem V sobotu 11.2. jsme pořádali turnaj v Lomnici a konečně jsme nemuseli nikam jezdit.
Mimochodem medaile a diplomy zachránila paní Volejníková, když se jen tak zeptala zda je vše připravené. Já jako hlavní organizátor turnaje jsem zajistil jenom překlad turnaje z 8.1. na 11.2 a zbytek jsem vypustil z hlavy. Proto se omlouvám za velikost diplomu, ale šlo o čas.
Už v 6,30 mi zvonil telefon, kde mi Blanka z Liberce volala, že u Lípy dojde ke zpoždění, nějaké problémy s autobusem.
U haly jsme se začali scházet okolo 7,45, abychom vše dobře připravili.
Museli jsme přelajnovat jedno brankoviště, abychom dodrželi správný rozměr hřiště 14 x 28 určený pro elévy. Postavit mantinely, označit šatny připravit časomíru. Se vším pomohli trenéři Radek a Pepa a také pan Stránský a Špinka, který si potom vzal pod kontrolu časomíru.
Hlediště se začalo plnit a my vyhlíželi soupeře. Jako první dorazil Turnov. Turnaj se celkově odsunul o půl hodinu. První zápas turnaje a i první náš turnaj jsme odehráli proti celku FBC Gabrieluklid.cz Česká Lípa. Zápas se vyvíjel jednoznačně pro nás a tak se do hry dostali všichni hráči. V prvním útoku exceloval na postu centra Fišus, který vstřelil soupeři hattrick. A na plochu vlétla první čepice!
Hra sice nevypadala moc učesaně, ale to bylo snahou umožnit co nejvíce hráčům prostřídávat.
Druhým soupeřem byl tým z Liberce, který přivezl s sebou i nováčky, pro které byl turnaj premiérový. Naši hráči ale soupeře nešetřili a vyhráli hladce 8:0 což znamenalo pro opět skvěle chytajícího Ondru čisté konto. Přestože Liberec nebyl v plné síle utkání bylo zajímavé a soupeř bojoval dobře. Jsme ve finále a čekali jsme na vítěze druhé skupiny, kterým se stal celek z Děčína.
Celý turnaj probíhal hladce a i časové manko se nám dařilo úspěšně umazávat. Obdiv patří trenéru Rudolfovi z Lípy, protože měl oba Českolipské celky na triku a skoro si neodpočinul. Přestože naši členové povzbuzovali v boji o třetí místo celek z Liberce, zaslouženě si ho vybojovali Partyzáni.
Tribuna se opět zaplnila a začalo finále FBC Lomnice proti FBC DDM Děčín. Z protivníka jsme měli trochu respekt, ale ten jsme ztratili po 9 vteřině, kdy jsme otevřeli skóre v náš prospěch a pomalu ho navyšovali. Tribuna si přála další čisté konto pro Ondru, co se nám sice nepodařilo, ale hezkou kombinační hrou jsme vyhráli 9:2.
Kromě starých pardů v útoku i obraně musíme pochválit za bojovnost a nasazení všechny nominované. Pochvala patří Milánkovi, Matějovi, Šimonovi za branky , ale opět i výborné Kačce a Lucce, která obětovala i svůj nos, když ji zasáhla jedna z posledních střel utkání. Za celý turnaj patří všem poděkování, atmosféra a nasazení bylo skvělé. Děkuji pomocníkům a skvělým divákům, kteří nás perfektně a hlavně nahlas hnali za zlatým úspěchem. Díky i starším členům za podporu v hledišti. Marodům, kteří dnes nemohli, přeji brzké uzdravení.        Díky Martin

ΛΛ

Stříbro v Lípě

Stříbro v Lípě Už v sobotu večer jsem si dovezl auto k domu, abych ho ještě projel a měl jistotu, že ráno naskočí.
Mrazivá neděle nám dovolila nastartovat a u haly jsme se začali kolem 7:45 scházet. Kromě marodů Tomáše a Kryštofa nám chyběla ještě Monča, která vyrazila do hor. Na mále měl i Honza, který si neplní svoje školní povinnosti na 100%, ale tatínek nám pomohl a s podmínkou Honzu pustil. Díky.
Do lípy jsme vyrazili z Lomnice se třemi vozy a z Rovenska po vlastní ose jedno. Cesta proběhla v pohodě a už jsme se těšili do vytopené ušmudlané haličky.
První soupeř nám chtěl vrátit porážky z minule a nebyl to nikdo jiný než tým z Liberce. Zápas byl svižný a soupeř nás hodně trápil, ale my si vytvořili malý náskok a ten jsme si drželi. Po první půli to bylo 5:2. Liberec ale tlačil a my neměli klid, který jsme potřebovali. Přestože na konec Liberec zkusil hru bez brankáře, zbylý dvoubrankový náskok jsme si nenechali vzít. Vítězství 8:6 bylo zasloužené. Celkový počet střel (16+13) 29.
Druhým soupeřem v těžké skupině byl tým DDM Teplice se kterým jsme se již jednou a také v Lípě setkali. Teplice vlétli do zápasu velmi aktivně a my prohrávali o dva góly. Chvíli trvalo, než jsme se zorientovali a našli recept na velmi dobře formovanou obranu. Receptem bylo rychlé nahrávání i zpět na obranu a střela na branku a o tom se přesvědčil i Honza, který z poloviny a za pomoci teče dal hezký gól. O poločasu to bylo 2:2 (Vystřelili jsme 14x.) V druhé půli jsme góly dávali už jenom my a zápas vybojovali 4:2.(Počet střel v druhé půli: 16.) Úřadujícím střelcem v prvních dvou zápasech byl Polýsek (5 gólů a 4 asistence).
Ve druhé skupině úřadovalo Ústí, které mělo lepší formu než v Turnově, i když se v prvním zápase s Partyzány trošku hledalo.
Finále začalo po dohodě ihned po odehraní skupinových zápasů, protože i my měli pauzu. Zápas byl v rychlém tempu a my se ujali vedení, které ale ve florbale nic neznamená. Oba týmy dobře bránili a chtěli potvrdit svoje kvality. Do poloviny se podařilo "Sovičkám" vyrovnat, škoda, že my neproměnili asi 3 vyložené šance, soupeř zase nevyužil početní výhodu po "sporné" hlavičce . Druhý poločas byl veden ve stejném duchu a po střele z poloviny hřiště, která proklouzla pod skvělým Ondrou padl rozhodující gól, který nám přisoudil stříbro. Tentokrát jsme měli i rozhodčí, kteří dokázali zápasu zachovat tempo, i když některé momenty mohli na obou stranách posoudit jinak. Hezký zápas. Počet našich střel (10+11) 21. Po čestné porážce jsme mohli závidět i rodiče, kteří přijeli v hojném počtu Sovičkám fandit a pomohli i tím pověstným "6" hráčem v poli.
Celý turnaj byl pro nás náročný s kvalitními soupeři a přestože jsme měli 2,5 pětky do hry se my je nepodařilo zcela zapojovat, pokusím se to napravit v dalším turnaji, který hrajeme doma už za týden a kde bychom si zase rádi vybojovali zlato. Děkuji moc za výkon Tomáše "C", Pěndy, Médi, Kačky, Honzy, Matějům, Lucky a všech co byli a sbírali zkušenosti. Díky kameramance Kláře a tatínkům Šimona a Tomáše za podporu. Nesmím zapomenout za skvělé střídání obrany Pepou, díky.        Martin

ΛΛ

Narozeninový dárek

Elévové v Turnově Zasněžená Lomnice a trousící se hráči s hokejkami u haly, tak začal další tentokrát sobotní turnajový den. Aut se nám sešlo dost, jenom bych poprosil o včasnější informaci o tom, že s námi pojedete. Diváci jsou vždy vítáni a moc nám pomáhají. Tak bych nemusel k hale přivolávat pana Zemánka, který měl starosti s nemocným Kubou. Přesto moc děkuji.
Z Lomnice jelo třináct hráčů. Po naskládání všech hráčů a hráček do aut jsme se vydali do blízkého Turnova.
Uvítala nás čistá šatna a pěkná hala, kde jsme se rozcvičili na první zápas s domácím celkem. Hojný počet rodičů a transparentní výzdoba nám dali skoro pocit domácího prostředí.
V 9,00 jsme začali hrát s domácím Turnovem. Naším cílem bylo střídat všechny tři pětky, které jsme měli opět posíleny našimi spoluhráči z Rovenska. První střídání byla trochu těžkopádná, každý se snažil spíše individuálně a takto to nejde. Nejlepší první střídání měla naše třetí pětka. Pak se kluci uklidnili a začali si více nahrávat. První půle skončila pro nás 3:1. Po přestávce, kde jsme kladli důraz na přihrávky a společnou týmovou hru, se nám podařilo již udržet naši branku bez gólu a soupeři nasázet 7 branek. Na výhře 10:1 se podílel 3 brankami Marek Kutek a po gólu dávali Pěnda, Fíša, Milánek, Šimon, Polys, Matušák a Méďa.
Po očku jsme sledovali soupeře a čekali na setkání se Slávií, se kterou jsme počítali do finále. Setkání proběhlo jenom na schodech mezi zápasy s pozdravem, ale Slávii se dnes nedařilo.
Do druhého zápasu jsme nastoupili proti pro nás novému týmu SK Bivoj Litvínov a protože jsme chtěli do finále, úkol zněl jasně: "VYHRÁT". Porazit Litvínov a pomoct Turnovákům větší nadílkou gólů, ale tento gólový cíl se nám nepodařilo zcela naplnit. Přestože jsme hráli na tři pětky, nedařilo se nám zakončovat, vytáhlý a mrštný brankář Litvínova byl proti. První půle skončila chudě 1:0. Druhá půle byla pohlednější a rychlejší a opět jsme soupeřům moc nedovolili. Zápas skončil výsledkem 4:1. Na soupeřovu branku letělo celkem 22 střel.
Přestože už u druhého zápasu věděli moji svěřenci, že mám zítra narozeniny, připomněl jsem jim to před finálem, že zlato by byl pěkným dárkem.
Dravý a bojovný zápas finále už nevidělo Ústí, které skončilo na pátém místě a i Bivoj tentokrát s bronzem na rameni vyjel dříve k domovu.
Finále Liberec x Lomnice (v sezóně již po 4). Liberec s novým brankářem vypadal odhodlaně, ale drobné zaváhání v obraně znamenalo snadný náskok 2:0, kdy jsme si mysleli, že povoláme opět i třetí pětku. Bojovnost Liberce a naše ukolébání však vedly k obratu a po první půli to bylo 3:2 pro Liberec. Elévci ale chtěli dát dárek nejcennější a tak už Liberci nepovolili žádnou střelu, která by skončila v síti a sami zavěsili ještě 3x. 6:3 a zlato je naše! Na Liberec šlo celkem také 22 střel.
Velmi pěkný a vydařený turnaj. Děkuji všem Elévkům za bojovnost a jejich rodičům za skvělou podporu z hlediště a za dopravu. Dík Radkovi a Pepovi. Dík za zlatý dárek.    Martin

ΛΛ

Šestý turnaj

Šestý turnaj Za drobného sněžení jsme se v 7:10 sešli u haly a rozdělili si děti do aut. Celkem jsme nominovali 12 elévků z Lomnice a 4 z Rovenska. Čtyři auta vyrazila z Lomnice směr Liberec.
Trochu nás ovlivnila marodka a chybějící Polýsek. Na turnaj jsme poprvé vzali Šimona Stránského, který si vybojoval nominaci svým přístupem o trénincích. Z Rovenska si svoji premiéru už minule odbyl Martin Jozífek a dnes Tomáš Pergner.
Do Liberce jsme dojeli včas (Rovensko s troškou zpoždění) a v pohodě se připravili na první zápas s FBC Liberec. Ospalé začátky nám jednou budou osudné. První polovina byla velmi vyrovnaná a skončila 1:1.Teprve po uklidnění jsme začali hrát svoji kombinační hru a po pěkných akcích se nám podařilo 5x zavěsit. Výsledek 6:1, dovolil i občasné vstoupení do hry 3 pětky. Jednalo se o 16 vítězství v řadě!
Na druhý zápas jsme se moc netěšili, čekala nás Slávie Ústí, se kterým si moc nerozumíme (hlavně my dospělí). O hlavu větší, minimálně ve většině případů o rok starší družstvo vzbuzuje respekt, ale my se rozhodli zabojovat. První polovina byla velmi vyrovnaná a je škoda, že jsme neproměnili více šancí, které jsme si vytvořili. O poločase svítilo na časomíře skóre 2:2. V druhé polovině se hra změnila, soupeř nasadil likvidační taktiku, daleko od své propagované techniky. Jednalo se hlavně o údery hokejkou a tělem. Bohužel jsme v Liberci zažili druhý extrém od přístupu rozhodčích, kdy se nepískalo téměř vůbec nic a tím tuto hru umožnili.
Kačka obdržela úder hokejkou do břicha a v ten moment přestala bránit a my obdrželi branku. Na střídačku se také odkulhal Marek a i Machajda ochutnal ostrou hranu mantinelu. Není divu, že po takových zákrocích si kluci oboustranně vyměnili názory. (Samozřejmě, že jenom hráči Lomnice byli dle trenéra soupeře sprostí a Ústečtí přetékali slušností, což nezapomněl ambiciózní trenér nahlásit přes kapitána do zápisu a možná opět pošle i další stížnost. Škoda, že nemá tolik odvahy si to vyříkat ihned na místě nebo nám alespoň poslat kopii. Toto žalovaní a řešení věcí zpětně za zády není moc chlapské. My se nebráníme diskuzi a pokud bude konstruktivní a pravdivá budeme situaci ihned řešit, ale pokud není odvaha to říct na rovinu … ) Slavie dala dva góly a nám se nepodařilo přizpůsobit agresivní hře.
Výsledek 4:2 rozhodně není nic ostudného a já moc děkuji všem hráčům i hráčkám za odvedenou hru a nasazení. Přestože jsme střídali jenom dvě pětky, bylo potřeba i podpory ostatních a bylo cítit jak je celý tým na lavičce jednotný. Tento zápas nás posílil. Došlo sice i na slzy, které byli u některých z bolesti po zákrocích a některé měli za jmenovatele zklamání, ale to ke sportu patří.
Čekal nás boj o třetí místo a my se poprvé sešli s celkem SK Dubí. Moc jsme chtěli vyhrát a tato nervozita nám opět svazovala nohy. Zápas byl klidný a pěkný a my střídali všechny tři pětky. Teprve, když naši začali s kombinační hrou svezla se převaha k nám a my zápas vyhráli 4:2. a tím si vybojovali na turnaji třetí místo.
Obrovský dík patří Ondrovi, který se pohybuje v brankovišti jak Létající Holanďan a já jsem na něj moc pyšný, že ho máme v týmu, dnes předvedl vynikající výkon a tým ví, že se může na svého gólmana spolehnout.
Jako poslední zápas turnaje bylo finále Slávie Ústí s Děčínem, přestože jsme se přiklonili na stranu Děčína a mohutnou podporou z hlediště mu vytvořili skoro domácí prostředí – vyhrála Slávie, která i zde předvedla několik opravdu " florbalových" zákroků. Gratulujeme vítězům a všem přejeme klidné a pohodové nadcházející svátky a dobrý start do roku 2012.
Děkuji rodičům Jakuba, Lucky, Šimona, Monči, Ondy a Matěje za podporu v hledišti a pomoc při dopravě, vážím si toho. Poděkování patří i Pepovi a Radkovi.

PS: Děkuji všem "Elévkům" za to, že jsem mohl být s nimi v roce 2011 na střídačce
                                                                                                                                                             Váš Martin

ΛΛ

Páté zlato

Páté zlato Předposlední letošní turnaj se konal dne 11.12. v České Lípě. Z Lomnice jsme odjížděli krátce po sedmé hodině. Kolona čítala tři vozy a celkem jsme z Lomnice vezli 13 hráčů. Z Rovenska jeli tři hráči a Pepa byl v Lípě první a netrpělivě nás vyhlížel. Rodičovský doprovod byl skromný, ale moc za něj děkujeme.
Opět se hrálo na větší hřiště s vyznačeným brankovištěm jak malým tak velkým a to nám vyhovuje.
Na Lomnici čekala ve skupině FBC Česká Lípa ZŠ Partyzánská, která nám podlehla 6:3, ale ze začátku nás trochu potrápila. My jsme začali trochu ospale a dobrá obrana Lípy nás nechtěla nechat, abychom si udělali větší gólový náskok. První půle byla o přetahování jednobrankového náskoku, který se nám nedařilo navýšit. Soupeř vždy rychle srovnal a my jsme začali být nervózní. Před druhou půlí jsme kluky a děvčata uklidnili a pak jsme už hráli svoji hru a tím si drželi soupeře více od těla. Je vidět, že Partyzáni na sobě pracují a my je už nesmíme takto podcenit.
Druhým soupeřem byl pro nás zatím neznámý celek Mocní Tuleni Podbořany se kterým jsme se setkali poprvé. Hru týmu jsme mohli vidět už v Krupce, ale tam jsme ještě své hokejky nezkřížili. Abychom se probudili, šli jsme na pár minut před zápasem vyvětrat svoje drobečky a to na nás blahodárně zapůsobilo. V premiéře jsme tým Tuleňů porazili vysoko 10:1. Jsem rád, že jsme mohli střídat všechny tři pětky a všichni si dobře zahráli.
Ve finále jsme se setkali podruhé s týmem FBC Teplice. Čekal nás tým nad kterým jsme v posledním zápase vyhráli jen těsně a kde jsme chtěli ukázat a obhájit svoji hru, kterou prezentujeme celou tuto sezónu. Před zápasem jsme sáhli opět po krátkém vyvětrání s drobnými cviky. Na tomto turnaji se jednalo o nejlepší florbalové utkání plné pěkných akcí, škoda že ostatní týmy spěchaly domů a my zbyli osamoceni. První polovina skončila 3:1 a druhá byla pěkně akční. Nenechali jsme se vykolejit ani vstřelenou brankou po standardce, která následovala po nechtěné hlavičce. I uznaná branka, která dle nás nebyla, nás jenom nakopla k tomu, že jsme do 20 vteřin odpověděli šestým závěrečným gólem. I tentokrát jsme potvrdili roli favorita a zvítězili 6:3, jednalo se o patnácté vítězství v řadě. Blahopřeji.
Děkuji celému týmu za perfektně odehraný turnaj a všem rodičům za podporu a pomoc při dopravě.

ΛΛ

Nomice

Vážení rodiče, chtěl bych zde několika větami vysvětlit nominaci na turnaj do Krupky. Turnaj do Krupky jsem chtěl odjet původně s jedním autem a tento bláznivý nápad mě naštěstí opustil. Jednalo by se o to, že by v poli hrála pětice a já měl na střídání jen dva hráče.
Po několika diskuzích jsem se rozhodl, že nominuji dvě pětky a brankáře. S druhým autem se nabídl Pepa Vlk z Rovenska a já jsem nabídku přijal.
Nominace byla:
První pětka: Polys, Milánek, Pěnda, Machajda a Monča
Druhá pětka: Fíša, Kuťas, Matušák, Kryštof a Kačka
V sobotu večer jsem si přečetl e.mail od Monči, že má žaludeční problémy a nemůže jet. Měl jsem několik minut na výběr náhradníka. Za aktivní hru v posledním týdnu jsem náhradníky určil Matěje a Petra. Po zvážení na požadavek běhajícího hráče, vzhledem k noční hodině a po úvaze, že rodič veze nominovaného bratra jsem se rozhodl pro Matěje.

Vím, že věc nominací je těžká a někdy i nevděčná činnost, která může u někoho navodit pocit křivdy, ale dělám nominaci vždy podle mého nejlepšího uvážení.

Letos nás čekají ještě dva turnaje v České Lípě a Liberci a na obou turnajích chci střídat tři pětky. Mám i přání, abychom vytvořili skvělou atmosféru na turnajích venku, proto vyzývám všechny: " Pojeďte s námi a vytvořte Fanclubáckou atmosféru."

Vrcholem zdravého fandění by měl být povánoční turnaj v Lomnici 8.1.2012, kde vás doufám všechny uvidím , ale raději uslyším.

Trenér Martin M

ΛΛ

Pro nás čtvrtý turnaj v Krupce, na dalekém "divokém" Západě

Tento článek především reaguje na chování poloviny hlediště, která seděla za naší střídačkou a na článek Ústí. (zde)

Čtvrtý turnaj v Krupce 27.11. jsme vyjeli s našimi elévky na nejdelší výjezd do vzdálené Krupky. Cestou tam jsme si vyzkoušeli obě jižní varianty. Martin s Trafikem jel přes Mělník a Pepa, protože hráli slovní fotbal, přeletěl odbočku a vyzkoušel cestu těsně nad Prahou a po dálnici na sever. "Závod" vyhrál Pepa, který dojel o chviličku dříve do starší, ale pěkně opečované haly. V Krupce nás přivítalo pěkné počasí a velký sportovní areál.
Dostali jsme šatnu, která se dala zamykat a s očekáváním jsme se po rozdání dresů šli podívat na naše budoucí soupeře Ústí a Teplice, kteří ve společném zápase remizovali. Na zápasy jsme se těšili, protože se jednalo o nové celky a před Ústím jsme měli respekt.
Tým jsme rozdělili na dvě pětky a hráli jsme standardně hru roztaženou na celé hřiště s rychlými nahrávkami a střelou na branku.
Hřiště bylo opět postavené větší jak na šířku tak délku. Nám hřiště větší nevadí, naopak umožňuje větší herní kreativitu. Pořadatelský servis ohledně rovnání mantinelů, podávání náhradních míčků nebo informačního servisu o výsledcích zápasů trochu (více) pokulhával.
Hra začala nervózně, ale od začátku jsme měli více ze hry a míček byl více pod kontrolou našich hráčů. Po dvou pádech "zelených útočníků", které byly zcela v regulích začalo peklo ze strany ochozů. U obou pádů byl poblíž rozhodčí a u pádu za brankou, který byl na rozpojené mantinely, stál rozhodčí přímo u toho. Matěj, který byl u pádu za brankou, byl tak velmi nevybíravým způsobem napaden slovně příznivci Ústí, že to nesl velmi těžce. Rozhodčí a trenér, který řídil obranu, ale žádné pochybení nebo úmysl neviděl.
Bohužel se hra začala kouskovat nesčetnými přerušeními, které hře neprospěly. Našim hráčům, se pískal jakýkoli dotyk hráče a každé dotknutí míče, při vedení míčku soupeřem. Naštěstí bezzubé rozehrávky, nepřesné standardky a střely soupeře přes naši dobrou obranu vedli pouze k tomu, že nervozita na straně soupeřů rostla a nadávky ze strany rodičů (bohužel i maminek) se stupňovaly.
Naši hráči se ale nenechali vykolejit a tým pod vedením kapitána Polyse sázel jeden gól za druhým. Po pěkných akcích, kde byl soupeř přehrán, jsme vyhráli 6:1.
S chováním rodičů, které jsme ještě nezažili, jsme se museli vyrovnat rychle a vystavět alespoň psychickou bariéru pro naše hráče. Já osobně jsem jednou zareagoval na "sportovně" založeného pána v červené mikině, který nás častoval nadávkami ty de…. a při každé střele měl "chytrý" komentář, který by mu záviděli i v pořadu Buly. Také maminky pokřikující na naše hráče, kteří se na ně otočili: " Co čumíš", svědčili o "vysoké" úrovni fanoušků. Pokud na to někteří hráči zareagovali – nedivím se.
Po zápase za námi přišel jeden z rozhodčích s upozorněním (vyslaný od soupeřů a " fanoušků"), že nesmíme nijak reagovat směrem k ochozům, jinak budeme potrestáni. Upozornil nás i na faul od brankáře, který sice nikdo neviděl, ale prý se stal ……. Brankáře jsem zavolal a věřím jeho verzi. Nevím kam zařadit takové žalovací manévry, které svědčí pouze o tom, že bylo silně narušeno něčí EGO a soupeř (více ale asi dospělí) prohru jednoduše neunesl.
Vážím si ale otevřeného jednání pana rozhodčího, který chtěl slyšet obě strany a nepomlouval u bufetových stolků.
Ve druhém zápase nás čekal tým FBC Teplice. Rozhodčí předvedli jasně jak se dá jednostranně celý zápas pískat. Celá naše lavička si dávala pozor, aby ani slovem, pohledem, či jiným výrazem se někoho nedotkla. Cvaknutí hokejky znamenalo okamžité písknutí a rozehrání našich hráčů muselo být na centimetr přesně z ukázaného místa, které nám jednoznačně znemožnilo rychlé rozehrání. Hra, ve které opět celý tým odváděl perfektní práci, se tentokráte více přelévala ze strany na stranu a i výsledek, kdy se soupeř neustále nebezpečně dotahoval, byla o něco náročnější. Rozhodčí vylučovali a po údajném krosčeku naší 11 Matušáka a nastřelené ruce 5 Fišíka došlo možná k prvnímu tvrdšímu zákroku Pěndy 2, kdy hráč soupeře opustil hřiště přes mantinely. Zajímalo by mě jak se zde hraje rameno na rameno. Ze dvou přesilovek jsme inkasovali dvakrát. Závěr, kdy soupeř vyrovnal na 5:5, jsme i po vhodně zvoleném Timeoutu zvládli lépe a zápas vyhráli 6:5.
Je zarážející a smutné, jak jinak byl odpískán duel o třetí a čtvrté místo mezi Tuleni a FBC Teplice. Hrálo se normálně bez nesmyslných přerušení a po té, když jeden hráč po tvrdém nárazu protihráče přeletěl mantinel a těžce se s brekem a přiraženým dechem zvedal, zůstalo u rozehrání a žádné vyloučení nebo nadávky se nekonaly.
Před finálem jsme se šli vyvětrat a podívat se na hokejbal.
My se těšili na finále s Libercem - letošní třetí a byli zvědaví, co na nás Liberec tentokrát vymyslí. Hráče jsme vyhecovali na rychlý začátek, což se projevilo gólem v 5 vteřině. Druhý jsme dali ve 23 vteřině a tím jsme se uklidnili. Zamlčená hala přihlížela rychlé a kombinačně pěkné hře z obou stran. Při pravidelném střídání obou našich pětek se náš branko stroj zastavil na konečném výsledku 13:1. Rozhodčí nechali hru plynout a i když jsme si museli chodit pro míčky až k nedalekému bufetu nenechali jsme si finále ničím pokazit.
Klobouk dolů nad celým týmem a všem hráčům patří velké poděkování. Musím ale vyzdvihnout střelecký um našeho kapitána Polyse, který síť našich soupeřů rozvlnil celkem třináctkrát. Celkem jsme vstřelili 25 gólů a náš vynikající gólman Ondřej inkasoval pouze 7x.
Děkuji Radkovi, Pepovi a klukům z Turnova a Liberce.
Martin M

Vyjádření druhého trenéra Radka: "Procestovali jsme již spousty turnajů, ale s něčím podobným, co nás potkalo v Krupce, jsme se ještě nikde nesetkali. Ať už ze strany urážlivého a provokativního chování rodičů, kteří mimo jiné toto započali, oproti tomu jak to píší domácí, tak i ze strany rozhodčích a jejich diametrálně jiného posuzování vůči nám, ve srovnání s ostatními zápasy. Toto mimo jiné potvrdili i trenéři Liberce a rodiče např. z Turnova.
Přes toto všechno patří obrovský dík klukům a holkám, že se přes toto dokázali přenést a soustředit se převážně na svoji hru, která v mnoha směrech skutečně jak Ústí píše na svých stránkách "se podobala dospělému florbalu", ale co se kombinace a pohledných gólů týče. A tím jsme soupeře jednoznačně převyšovali. Být to při pískání na jaké jsme normálně zvyklí, tak dostalo Ústí větší gólovou nadílku."

ΛΛ

Třetí turnaj v České Lípě, třetí zlato – bez medailí

Třetí turnaj elévů v České Lípě 13.11. jsme se vydali v hojném počtu do České Lípy, kde nás čekala známá ušmudlaná hala. Cesta proběhla bez problémů, jen drobný břišní problém našeho Špinčete musela pouklidit v autě Klára.
Tentokrát jsme dostali klíče od šatny a i časomíra byla v průběhu turnaje bezchybná.
Po zásahu jedno z rozhodčích se muselo zmenšit hřiště dle předepsaných pravidel, ale stejně i tak bylo větší než je dovoleno a bez vyznačeného malého a velkého brankoviště. Některé góly byly sporné, ale rozhodčí to v tomto případě měli těžké správně odhadnout.
Prvním soupeřem ve skupině byl tým "Partyzánů", který jsme po bezchybném průběhu přehráli 11:1. Škoda, že jsme Ondrovi neudrželi čisté konto. Druhým soupeřem byl tým FbC 98 DDM Chomutov, kterému jsme chtěli oplatit včerejší porážku našich starších žáků. Povedlo se, Chomutov jsme porazili 15:6. Chomutov jsme zlomili hned v první minutě, kde inkasoval 4 branky. Protože všichni chtěli střílet na soupeřovu branku, pozapomínali jsme trochu na obranu, což by se nám příště mohlo vymstít.
V obou zápasech jsme točili pravidelně 3 pětky a všichni odvedli dobrý výkon.
Do finále jsme si více přáli Turnov, ale ten si zahrál o třetí místo s Partyzány.
My se utkali o zlato s celkem DDM Teplice. Jednalo se o nejtěžší zápas a proto jsme začali jen se dvěmi pětkami. Naše druhá lajna ale dala dva góly a tím uklidnila celé družstvo. V celkem vyrovnaném utkání jsme pak už prostřídávali i další hráče a protože Ondra pustil za svoje záda jen dva góly, vyhráli jsme zaslouženě 8:2. Ani nový soupeři na nás nenašli recept.
Kluky a děvčata jenom mrzelo, že nedostali zlaté medaile, (asi v rámci šetření), které si 100% zasloužili. Děkuji všem hráčům a rodičům.
Nesmíme ale usnout na vavřínech, už za 14 dní nás čekají noví soupeři v Krupce. Martin M

ΛΛ

Druhý turnaj "DOMA" v Lomnici

Elévové opět zlatí Neděle 16.10. byl sraz u haly v 8 hodin a až na Honzíka od Machů jsme se sešli kompletně. Z Rovenska nám přijela pomoci Kačka a na poslední zápas se dostaví Marek a Méďa. Postavili jsme mantinely a připravili časomíru. Do označených šaten se začali slétat naši soupeři. V 9:15 to vypuklo.
Prvním soupeřem Lomnice byl tým z České Lípy Gabrieluklid.cz, který se nás snažil zastrašit svým argentinským dresem. Kluků z Lípy ale bylo jen 6 včetně brankáře. Naše hra byla otevřená a s velkým tlakem na půli soupeře, což se projevilo v každé půli po třech vstřelených brankách. Stav zápasu 6:1. Skórovala hlavně první lajna Pěnda a Polys 2x a 1x Milánek.
V druhém zápase na nás čekal tým z dalekého Děčína, který už známe z posledního turnaje. Hra byla rychlejší a už nebyl prostor na chyby, protože by nás soupeř potrestal. První třetinu jsme vyhráli 4:1 a druhou 5:1. Pěkným gólem se blýskl Tomáš Matušů, když po střele na brankáře se míč odrazil nahoru a poté zpět na zem, už za brankáře a od jeho zad, za brankovou čáru. Tímto vítězstvím jsme se dostali opět do finále, na které jsme si ale museli skoro tři hodinky počkat, přestože turnaj časově sbíral i náskok oproti plánu.
Ve finále jsme se opět potkali s našim dobře známým FBC Liberec, který byl odhodlán nám vrátit prohru z Turnova. Lomničtí bojovníci ale byli odhodlaní a po poločasech 6:3 a 6:1 nenechali nikoho na pochybách pro koho tady je zlato. V tomto zápase vstřelil Polys 5 gólů a celkově byl nejužitečnějším hráčem s celkovými 11 góly a 5ti asistencemi. Střelecky se prosadil i Petr Špinka který si připsal svoje první dva ligové góly.
Celý tým hrál bojovně a s plným nasazením, včetně perfektně chytajícího Ondry, který předvedl několik parádních zákroků. Kapitánka Monča mohla být na své spolubojovníky pyšná.
Fantastickou atmosféru vytvořilo skoro plné hlediště, které ve všech zápasech hnalo naše florbalisty za vítězstvím. Obdiv zasloužilo družstvo FBC Gabrieluklid.cz z České Lípy, které odehrálo turnaj s minimálním počtem hráčů.
Děkujeme všem rodičům, tetám, strýcům, babičkám, dědečkům a…….. , kteří přišli povzbudit. Potěšilo i poděkování od rozhodčích za dobře připravený a odvedený turnaj.

ΛΛ

Nominace

Nominaci na Lomnický turnaj předcházela drobná roztržka ohledně kdo si co jak zaslouží a kdo kolik odehraje, přivezená ale už z předchozího turnaje. Na základě toho vzniklo nepsané pravidlo: Že problém je nutné vyřešit hned na místě. Proto se nebojte ihned informovat trenéra, že se vám děje možná křivda nebo něco co se vás dotýká a vadí vám.
Při každé nominaci, jsou nominováni i hráči, kteří nedostávají tolik prostoru, ale jsou pro tým stejně důležití jako ostatní!

ΛΛ

První turnaj v Turnově

První turnaj v Turnově Na svůj první turnaj do Turnova vyjeli naši nejmladší 2.10. v 7:45 od muzea v doprovodu i několika rodičů. Čekala nás příjemná hala a společná šatna s Libercem. Na lavičce mi pomáhal Pepa z Rovenska a Radek. Lomnické družstvo doplnila dvojice z Rovenska Katka a Marek.
Turnaj se hraje ve dvou skupinách po třech a pak následuje souboj o konečné pořadí. Čas zápasů je 2 x 9 minut.
Prvním naším soupeřem byl domácí Turnov. Hráli jsme v pohodě a velmi rychle se ujali vedení. Hra byla většinu času pod naší kontrolou a bylo vidět, že si ho užíváme. Vyhráli jsme vysoko 12:1 a raritou byl gól vstřelený v poslední vteřině. Svoji premiéru si odbyl Ondra v brance. Protože jsem zavelel ne zcela šťastně ke střídání a kluci tuto aktivitu provedli liknavě, nepodařilo se mu uhlídat první čisté konto. V prvním zápase se moc nepředstavil Matěj, protože si nechal sálovky doma a mamka si musela zahrát na kurýra.
Po prvním zápase jsme měli delší přestávku, kde jsme okoukli dalšího soupeře z Děčína a pak se šli projít do nedalekého parku. Na prolejzkách jsme zjistili, že nikdo neumí udělat výmyk – tedy kromě Radka.
Druhým soupeřem byl tým 1.FBC DDM Děčín 4, který působil zdravým sebevědomým dojmem. První polovina byla velmi aktivní a góly se přelévali a náš soupeř vedl 4:3. O přestávce jsme naše svěřence uklidnili a druhá polovina podle toho i vypadala. Snažili jsme se více přihrávat a obrana byla důraznější. Tento přístup se vyplatil a vyhráli jsme 10:5.
Naším soupeřem o první místo byl tým FBC Liberec. Taktika z druhé poloviny druhého zápasu zůstala v paměti a naši svěřenci ji plnili svědomitě a to se vyplatilo. Hráli jsme kombinačně dobře a náš soupeř byl zakřiknutý. Vyhráli jsme 3:0 a Ondra se dočkal své první 0. V zápase se objevil i Kuba, kterého dovezl tatínek z běžeckých závodů. Díky špatnému střídání jsme dovolili našemu soupeři zahrát si přesilovku, kterou naštěstí nevyužil.
Všichni si zaslouží velkou pochvalu a první místo bylo zasloužené. 2.10. v Turnově jsme byli prostě nejlepší. Příjemným překvapením bylo vystoupení Milánka a tradiční kouzlení dvojice Polys / Pěnda. Pozor, nesmíme usnout na vavřínech a ani zbytečně zpychnout. Je pořád moc věcí na kterých musíme pilně pilovat.
Děkuji všem rodičům a obzvláště tatínkům Lucky a Kryštofa za skvělou atmosféru.

ΛΛ