Nepřesvědčivý výkon doma
Posledním turnajem sezóny se stal domácí turnaj mladších žáků dne 12. 4… Přestože jsme byli kompletní, nedostavilo se nasazení a srdíčko.
Hala byla před posledním turnajem uklizena a to aspoň zaručovalo relativní bezpečnost. Více se zatím v daných podmínkách zajistit nedá.
Dlouhodobým problémem je nominace jen dvou rozhodčích (stejně jako v Liberci, Novém Boru), protože s časem jejich výkonnost opadá a je to ke škodě zápasů. Dnes musím dvojici pochválit, zápasy vedli dobře a po turnaji toho měli opravdu dost. Nezastavili se od 9:00 do 16:00.
Turnaj byl zahájen s Blacky a my od začátku tahali za kratší konec. Nestačili jsme nic vymyslet. Vázla kombinace a individuálně to prostě nešlo.
Útok nepodporoval obranu a ta když udělala chybu, byl tam sice Ondra, ale některé situace řešit už nešly. 0:2, 1:2 – zasloužená prohra 1:4.
Druhým celkem bylo Blůčko, ale i zde jsme se ještě nestačili úplně zorientovat. Druhá půle byla už vyrovnaná, ale na srovnání nebo otočení skóre to ještě nestačilo. 2:3,2:2 – 4:5.
Došlo i na změny v sestavě, kde jsme Matěje z první dali do druhé lajny a tam se našel a dokonce v posledních dvou zápasech dal po gólu.
Na řadu přišly týmy z Lípy. Na Blůčku jsme si trochu spravili náladu, když jsme po poločasech 2:1, 2:1 vyhráli 4:2.
Nejvyrovnanější bitvu jsme ale svedli s Whitem. Poločasy 1:1 a 2:2 mluví za vše a bylo to spravedlivé. Do posledního zápasu nenastoupila Pavlína, která spěchala domů, ale její místo výborně zastoupil Matěj Zemik.
Přestože výkon byl podprůměrný a bez většího nasazení, stačilo jedno vítězství a remíza na pomyslné třetí místo. Škoda, že jsme nepředvedli stejný výkon jako v Novém Boru, kde jsme bojovali jako tým. Škoda, že jsme doma neukázali víc.
Martin
Novoborský turnájek „Mlžů“
Od základny v Lomnici jsme vyjeli 28. 3. krátce po osmé hodině. Vyjeli jsme tři: Martin s trafikem, Tomáš a Aleš. Mladší žáky jsme doplnili Matějem Zemánkem a Stránskym. V Rovensku přisedli stabilní posily. Bohužel nám chybí do sestavy Šimon a během dne se k nám připojí i třetí Matěj, šachista, Bobek.
V postarší zatuchlé hale, kde zrovna nebylo největší teplo, jsme se po dojezdu rozcvičili a šli na prvního soupeře FBC Liberec Blue. Blůčko jsme skoro nenechali na Ondru vystřelit. Po třetinách 3:0 a 1:0 jsme se šli připravit na další dva zápasy, které sehrajeme hned po sobě.
Místo asi „Nemocných“ Tuleňů z Podbořan, proti nám nastoupil celek z Dubí. Pěkná, vyrovnaná hra. My jsme trochu změnili taktiku střídání a měli jsme tři trojice v útoku a dvě obranné dvojice před Ondrou. Po třetinách 2:2 a 3:2 jsme mohli slavit těsné vítězství 5:4.
Po krátkém oddechu jdeme bojovat s Děčínem a to není nikdy jednoduché. Dostáváme gól a musíme se snažit o koncentrovanější výkon. Naštěstí každou půli vyhráváme o gól, přestože jsme hru spíše dorovnávali my. 4:3, 2:1 – na výsledek 6:4, bychom si ale před zápasem určitě nevsadili. Ke škodě turnaje byli chybějící správné verdikty od rozhodčích, kteří nechali hru spíše volně plynout a to se odráželo i na stále se přiostřujících herních situacích. Jiskření bylo až moc.
Vrcholem byl souboj s FBC Liberec Black, družstvo opět zamíchané, s pro nás dobře známými hráči, si udržovalo ihned od začátku tlak a nenechalo nás v klidu rozehrát. Byla vidět větší herní zralost. Nedokázali jsme tentokráte najít recept. Hra byla tvrdší a to i díky benevolenci rozhodčích, tím pádem jsme ani nemohli plně využít mladších posil. Do hry sice nastoupil Boban, ale nebyl úplně rozehraný, protože dorazil těsně před zápasem. První půle 1:4, pak se nám podařilo tlak ustát, ale na změnu jsme tentokráte neměli. Druhá půle 0:1. Porážka 1:5, ale přesto jsme si dokázali vybojovat další neoficiální turnajové vítězství. Ceny už se asi nerozdávají, kiosek byl zavřený a tak jsme rádi odfrčeli do svých domovů. Díky všem, bolelo to, ale hráli jsme jako tým. Každý odvedl velký kus práce.
Martin
Bronzová Lípa
Zachráněni Rovenskem jsme dojeli v pohodě do České Lípy, kde nás čekali domácí soupeři a celek z Děčína.
Ve známé hale, kde správce funguje a kontroluje obuv i úklid v šatně, jsme se rychle rozcvičili a šli na věc, tedy Děčín. Bohužel akurátní dojezd a okamžité hraní nám moc nesvědčí a to se projevilo v první půli převahou soupeře, který odskočil na 2:5. Přestože jsme v druhé půli hru srovnali, soupeř byl kombinačně lepší. Remíza 2:2 nestačila a Děčín zaslouženě vyhrál 4:7.
Šli jsme si odpočinout do šatny, a o to bylo nemilé překvapení větší, že nás organizátor ihned vrátil na palubovku proti domácímu celku White. Aspoň se někteří nepustili do řízků.
S Českou Lípou máme vždy trochu strach ze zranění, ale tentokráte bylo vše v rámci aspoň viděných pravidel.
V tomto zápase úřadoval hattrickem „jenom“ Šimon a po třetinách 2:1 a 1:0 jsme mohli s vítězstvím 3:1 odejít na přestávku do šatny.
Českolipskému Blůčku jsme v každé půli nadělili po dvou brankách a přestože druhá půle byla velmi vyrovnaná, vítězství 4:2 jsme si nenechali vzít.
Pochvala všem základním hráčům, ale i stále se zlepšujícímu Honzovi a Matyášovi. Tři týmy získaly po šesti bodech. První dva ale měli lepší skóre +9. Nevyhlášené pořadí ČL Blue, Děčín, Lomnice. Díky Pepovi za pomoc při dopravě. A hurá, výjimečně brzy, domů.
Martin
Domácí zlato
První turnaj v roce 2015 čekal na mladší žáky 10. 1. v domácím prostředí.
Standardní sestava: Ondra a Matěj, Šimon, Milan, Radim (odpadli mu skokanské závody v Lučanech), Kuba (na poslední zápas), An a Matějové. Z Rovenska: Martin, Marek a Vašek.
Jako první nás čekali družstva z Liberce:
Black – hrál s námi velmi vyrovnanou partii, první půle 2:2, ale naše produktivita byla lepší a my odskočili na 4:2. Po takovém rozporuplném dvoj hvizdu rozhodčích jsme sice inkasovali, ale výhru jsme si už pohlídali.
Blue – tady byla práce jednodušší a kluci přehráli soupeře 7:1 po polovinách 3:0 a 4:1.
A v druhé části turnaje nás čekala Česká Lípa:
Blue – ani tento soupeř nám moc problémů nenadělal a na konci svítilo na světelné tabuli pěkných 9:1 po poločasech 4:1 a 5:0.
White – „hlavně se nenechat zranit“ – je motto těchto zápasů. Místo aby se soupeř soustředil na hru jako všichni ostatní, záleží mu na drobných šarvátkách , strkanicích ….. Je to rozhodně ke škodě jejich hry. Výsledek 7:3, ale hovoří za vše. První poločas byl jasný 5:2 a druhý s výsledkem 2:1 už byl veden s cílem nenechat se zranit a zbytečně nenechat soupeře naše hráče dohrávat. Na tento zápas už jsme měli Kubu, který dopoledne závodil na Benecku.
Pěkný turnaj s výsledky, na kterých se dá dále stavět. Líbila se mi spolupráce kluků, kteří pomáhají Bobkovi, Honzovi a Kubovi se zápasovým tempem nebo při přípravě gólových šancí pro malého Matěje. Kluci díky.
Na časomíře dnes byli Tomášové, děkujeme.
Martin
Fotogalerie
Gothia
(bude doplněno)
Další „Zlato“ tentokráte z Ústí nad Labem
Na dalekou cestu jsme se vydali v neděli 23.11. Do auta přiskočil i Tomáš jako druhý trenér a druhé auto zajistil pan Zemánek. Moc děkujeme. Škoda, že to takto nefunguje i u děvčat.
Sestava byla trošku netradiční, místo Ondry jsme se museli pojistit a tak měl výstroj Radim, ale připraven byl i Marek s Vaškem.
Zvolili jsme severní cestu přes Liberec a Děčín. Cestou bylo trošku slabo borcům z auta u Aleše a tak jsme na kraji Ústí chviličku počkali. Tomáš prokázal skvělé navigační schopnosti a plně nahradil Martinův nefunkční Tom Tom. Bezpečně dovedl celou výpravu před starou halu nad továrním komplexem.
V nazelenalém přítmí se odehrával turnaj plný zajímavých týmů.
Jako první nás přivítali na palubovce Kati z Kadaně. Zápas byl vyrovnaný z obou stran, ale naši borci nevyslyšeli naše rady a snažili se prosazovat spíše individuálně a to byla chyba. První třetinu jsme sice vyhráli 3:2, ale v druhé jsme gól nevstřelili. Kati dali dva a tím nás setnuli. Závěrečný nápor a krátká „Power play“ už naši prohru 3:4 neodvrátila.
Zklamáni a slzy u některých hráčů nám ukazují, že i prohrávat se musíme naučit a přijmout porážku se vztyčenou hlavou.
Druhým soupeřem byl Bivoj Litvínov. Před zápasem jsme si řekli, co změníme a to se také stalo, začali jsme hrát více jako tým. První polovina skončila 4:0 a druhá 5:1, přestože se výsledek zdá být vysoký, soupeř nerezignoval a bojoval až do konce. Výhra 9:1 zvedla náladu v mužstvu.
Florbal Ústí sliboval asi nejzajímavější zápas a to také potvrdila i první půle, která skončila nerozhodně 2:2. Kuriózní druhý gól dával Zemik přes celé hřiště, z rozehrávky z rohu od vlastní branky. Tím asi trochu vykolejil rovnováhu sebevědomého brankáře soupeře.
V druhé půli se naši střelecky chytli a po několika rychlých gólech soupeř rezignoval. Šestý gól dával opět Zemik z rozehrávky z půlky. Poločas skončil 7:1 a výsledek 9:3 jsme od zápasu neočekávali. Kluci odvedli skvělý výkon.
Poslední koncert jsme sehráli s Jazzmany z Žatce, kdy jsme je přehráli v první půli 6:0, potom jsme trochu polevili, ale branky padali vyrovnaně na obou stranách 4:4. Vítězství 10:4 znamenalo i celkové vítězství – na které se sice nehraje – v turnaji.
Cesta domů proběhla bez problému, jen jsme se zastavili v Liberci u amerického hamburgrového strýčka. Pro někoho skončil pořádně nabitý florbalový víkend.
Díky všem. Martin
Fotogalerie
„Zlato“ z Lípy
Do Lípy jsme tentokráte jeli s trošku pozměněnou sestavou, k Vaškovi se přidala známá trojka z Rovenska Kačka, Marek a Martin. A z Lomnice jsme tentokráte povolali Matěje Bobka.
Po dojezdu do nám známé haly jsme obdrželi šatnu v prvním patře.
Prvním celkem byl tým Blue, který nám posledně dělal trochu problémy, ale dnes nepůsobil tak sehraně.
Ono vůbec vyznat se v týmech označených písmeny nebo barevně je docela oříškem a myslím si, že se zde míchají různé koktejly. Tím nechci zpochybnit domácí v aktuálním turnaji. Myslím to všeobecně.
Zkrátka dnes to bylo jiné Blůčko. Po góle nadělovali Radim, Milan, Šimon a Matěj. A pozdější začátek turnaje náramně svědčí Markovi, který zavěsil 3x. 7:1 (3:1, 4:0).
Na druhý zápas jsme se těšili asi nejvíce, protože nás čekal Děčín a to je soupeř, kterého bychom potkávali rádi více. Jedná se o tým, který odvedl v mládežnických kategoriích obrovský kus práce. Víme, že se bude hrát kvalitní a rychlý florbal. Víme, že zranění ze zákeřností nebo nesportovní chování zde nebude! První třetina byla podle očekávání opatrnější, ale my se dostali do vedení 4:2a to nás trochu ukolébalo. V druhé půli na nás Děčín vlétl a podařilo se mu srovnat. Týmovou hrou obou pětek se nám podařilo opět odskočit o dvě branky, soupeř (který třetinu vyhrál 2:3), ale ještě upravil na konečných 6:5. Jednalo se asi o nejlepší zápas na turnaji. Děkujeme takovým soupeřům!
Další soupeř White sliboval také drama, ale první půle ještě proběhla docela v klidu. Přehrávali jsme soupeře o dvě branky 5:3 a to asi způsobilo změnu herního stylu v druhé půli. Na hřišti se přiostřilo a my pomalu nestačili ledovat. Tentokráte byl na mušce Milan a Radim.
Radim si dvakrát po nečistých soubojích vedených ze zadu vyzkoušel tvrdost mantinelu a docela komicky vyzněl i komentář domácího trenéra: „Nauč se chodit“. Bohužel Vašek se neudržel a po výroku, kdy neslušně požádal o zdržení se komentářů, jadrnou frází „Drž hubu!“ odpochodoval na trestnou lavici. Ani početné výhody rudě vidící bílý soupeř nevyužil a my dohráli druhou půli se skórem 4:0. Úsměvný výrok byl po upozornění z tribuny, že neběží čas, od časomíry: „Neřešte to!“. Celkové vítězství 9:3, ale bolelo a my napsali dva naše zraněné hráče do zápisu. (I to nám ale bylo na konci skoro vytčeno, s radou ať hrajeme jiný sport, když se nám to zdá tvrdé. Taky řešení, halu mají hned vedle …., že? )
Poslední tým byl z Chomutova a my věděli, že pokud budeme hrát naši hru, žádné nebezpečí nehrozí. Ondra se už klidně mohl jít převléknout, opravdu neměl mnoho práce a my vyhráli 9:0. (3:0, 6:0).
Při odchodu do šatny, k nám přišel hlavní organizátor a zeptal se, proč jsme zapsali v posledním zápise zraněné hráče, když teď nastoupili? V Tomášovi bouchly saze a já se ani moc nedivím. Sám vím, že se podobná zranění píší na všech turnajích a hráči nastupují a nikdo s tím nemá problém. Už vidím, jak bych mohl přijít po turnaji a chtít zapsat ono zranění, i kdyby už hráč nehrál – asi bych moc nepochodil.
Na druhou stranu jeden hráč tam měl rodiče, my provedli ošetření chlazením a díky přestávce naraženiny přestaly bolet. Oba případy byly seknutím čepele do nohy protivníka. (Je pravda, že kdyby zranění bylo vážné a hráč nastoupil, mohlo by dojít ještě k většímu poškození …..) V tom případě může náš hejtman dát podnět ke změně pravidel a při zapsání zraněného hráče v průběhu turnaje do zápisu, půjde o jeho ukončení působení na tomto turnaji.
Martin
Stříbrná Lípa
Rozumné stávání bylo jediným nestresovým faktorem před odjezdem. Nevěděl jsem, zda pojede Míla a kolik lidí pojede z Rovenska. Z nováčků jsem nominoval Kubu, Matyáše a Honzu, kteří se na tréninku opravdu snaží, neschovávají se a dělají cvičení naplno.
Proto jsem ještě požádal o výpomoc ty nejšikovnější menší Matěje.
Od haly jsme vyjeli před desátou a v Rovensku jsme nabrali „jenom“ Vaška, jak se později ukázalo, moc šikovného útočníka.
V Lípě nás čekala známá hala s dnes trochu kluzkým povrchem, ale na to jsme z domácího prostředí zvyklí.
Prvním soupeřem byli Mocní Tuleni, ale po třetinách 2:1 a 6:2 už tak mocně nevypadali (8:3).
Česká Lípa Blue byla tentokráte tvrdším oříškem, bohužel hrála s cílem odstranit Šimona a to se také za pomocí benevolentních sudích i povedlo. Šimon zápas nedohrál. Stav 3:3 (1:2, 2:1) mohl těšit jenom domácí, kteří se tím ani netajili. Kluci byli odhodlaní zabojovat a další soupeř Česká Lípa White nám vstřelila pouze jeden gól. My skórovali 5x a zaslouženě vyhráli.(2 x Milan a Matěj V., 1 x Kuba. (5:1 – 3:1, 2:0) Posledním soupeřem byl celek FBC Jazzmani Žatec. Po vyrovnané první půli 2:2 to už Šimon na Lavičce nevydržel a šel se převléknout opět do dresu. To zapůsobilo i psychicky a podařilo se nám odskočit. Těsná výhra v druhé půli 2:1, znamenala vítězství v zápase 4:3. Bez Šimona jsme se přizpůsobili hře soupeře, ale se Šimonem jsme hráli hru svoji a jeho nahrávka měla cenu gólu. Pochvala všem.
všichni odvedli velký kus práce. Ondra předvedl skvělé zákroky a ještě se snažil radit novým obráncům. Matějové měli jenom nevýhodu toho, že jsou malí, makali a snažili se vyrovnat o tři roky starším klukům. Nováčci Mates, Honza a Kuba se učí a to je dobře. Velkou pochvalu si zaslouží „rychlík“ z Rovenska Vašek.
Bohužel jenom o dva góly nám uteklo turnajové vítězství.
Po turnaji jsme zamířili na Liberec a jeli podpořit celky FBC Liberec nebo Tatran Střešovice do haly Dukla. Na druhou půlku zápasu nastoupil do branky i Lukáš Strýček, náš dobrý známý z Florbal Campu Jizerky. Stav 12:5 vyzněl lépe pro Tatran. Martin
Fotogalerie
Domácí zlato
Mladší žáci - ročník narození 2003-4 – se představili před domácím publikem 12. 10.. Vedle standardní pětky tvořené ostřílenými matadory se představila i „Rovenská trojka“ Kačka, Marek, Martin a nováčkovská pětka s „jednoduchým“ úkolem neinkasovat. Kapitán Šimon dobře motivoval svůj tým a sám šel příkladem pro ostatní.
Nástup nám zpříjemnily holky z našich Cheerleaders, které hnaly tým a hlavně Šimona za dobrým výkonem.
Liberecké týmy jsme porazili shodně 3:2.
Česká Lípa Blue byla jednodušším oříškem 10:2, ale Česká Lípa White nám to vynahradila a kousal až do konce. Výhra 6:5 znamenala výhru v turnaji, ale rozdíly nejsou velké a my musíme odstranit chyby, které jsme dělali. Turnajoví nováčci si musí uvědomit rychlost a ujasnit svoji roli na hřišti.
Fotogalerie