Mladší žáci - Články 2014/15

Tabulky z turnajů.

Nepřesvědčivý výkon doma

Nepřesvědčivý výkon doma Posledním turnajem sezóny se stal domácí turnaj mladších žáků dne 12. 4… Přestože jsme byli kompletní, nedostavilo se nasazení a srdíčko.
Hala byla před posledním turnajem uklizena a to aspoň zaručovalo relativní bezpečnost. Více se zatím v daných podmínkách zajistit nedá.
Dlouhodobým problémem je nominace jen dvou rozhodčích (stejně jako v Liberci, Novém Boru), protože s časem jejich výkonnost opadá a je to ke škodě zápasů. Dnes musím dvojici pochválit, zápasy vedli dobře a po turnaji toho měli opravdu dost. Nezastavili se od 9:00 do 16:00.
Turnaj byl zahájen s Blacky a my od začátku tahali za kratší konec. Nestačili jsme nic vymyslet. Vázla kombinace a individuálně to prostě nešlo.
Útok nepodporoval obranu a ta když udělala chybu, byl tam sice Ondra, ale některé situace řešit už nešly. 0:2, 1:2 – zasloužená prohra 1:4.
Druhým celkem bylo Blůčko, ale i zde jsme se ještě nestačili úplně zorientovat. Druhá půle byla už vyrovnaná, ale na srovnání nebo otočení skóre to ještě nestačilo. 2:3,2:2 – 4:5.
Došlo i na změny v sestavě, kde jsme Matěje z první dali do druhé lajny a tam se našel a dokonce v posledních dvou zápasech dal po gólu.
Na řadu přišly týmy z Lípy. Na Blůčku jsme si trochu spravili náladu, když jsme po poločasech 2:1, 2:1 vyhráli 4:2.
Nejvyrovnanější bitvu jsme ale svedli s Whitem. Poločasy 1:1 a 2:2 mluví za vše a bylo to spravedlivé. Do posledního zápasu nenastoupila Pavlína, která spěchala domů, ale její místo výborně zastoupil Matěj Zemik.
Přestože výkon byl podprůměrný a bez většího nasazení, stačilo jedno vítězství a remíza na pomyslné třetí místo. Škoda, že jsme nepředvedli stejný výkon jako v Novém Boru, kde jsme bojovali jako tým. Škoda, že jsme doma neukázali víc.                 Martin

ΛΛ

Novoborský turnájek „Mlžů“

Od základny v Lomnici jsme vyjeli 28. 3. krátce po osmé hodině. Vyjeli jsme tři: Martin s trafikem, Tomáš a Aleš. Mladší žáky jsme doplnili Matějem Zemánkem a Stránskym. V Rovensku přisedli stabilní posily. Bohužel nám chybí do sestavy Šimon a během dne se k nám připojí i třetí Matěj, šachista, Bobek.
V postarší zatuchlé hale, kde zrovna nebylo největší teplo, jsme se po dojezdu rozcvičili a šli na prvního soupeře FBC Liberec Blue. Blůčko jsme skoro nenechali na Ondru vystřelit. Po třetinách 3:0 a 1:0 jsme se šli připravit na další dva zápasy, které sehrajeme hned po sobě.
Místo asi „Nemocných“ Tuleňů z Podbořan, proti nám nastoupil celek z Dubí. Pěkná, vyrovnaná hra. My jsme trochu změnili taktiku střídání a měli jsme tři trojice v útoku a dvě obranné dvojice před Ondrou. Po třetinách 2:2 a 3:2 jsme mohli slavit těsné vítězství 5:4.
Po krátkém oddechu jdeme bojovat s Děčínem a to není nikdy jednoduché. Dostáváme gól a musíme se snažit o koncentrovanější výkon. Naštěstí každou půli vyhráváme o gól, přestože jsme hru spíše dorovnávali my. 4:3, 2:1 – na výsledek 6:4, bychom si ale před zápasem určitě nevsadili. Ke škodě turnaje byli chybějící správné verdikty od rozhodčích, kteří nechali hru spíše volně plynout a to se odráželo i na stále se přiostřujících herních situacích. Jiskření bylo až moc.
Vrcholem byl souboj s FBC Liberec Black, družstvo opět zamíchané, s pro nás dobře známými hráči, si udržovalo ihned od začátku tlak a nenechalo nás v klidu rozehrát. Byla vidět větší herní zralost. Nedokázali jsme tentokráte najít recept. Hra byla tvrdší a to i díky benevolenci rozhodčích, tím pádem jsme ani nemohli plně využít mladších posil. Do hry sice nastoupil Boban, ale nebyl úplně rozehraný, protože dorazil těsně před zápasem. První půle 1:4, pak se nám podařilo tlak ustát, ale na změnu jsme tentokráte neměli. Druhá půle 0:1. Porážka 1:5, ale přesto jsme si dokázali vybojovat další neoficiální turnajové vítězství. Ceny už se asi nerozdávají, kiosek byl zavřený a tak jsme rádi odfrčeli do svých domovů. Díky všem, bolelo to, ale hráli jsme jako tým. Každý odvedl velký kus práce.                 Martin

ΛΛ

Bronzová Lípa

Bronzová Lípa Zachráněni Rovenskem jsme dojeli v pohodě do České Lípy, kde nás čekali domácí soupeři a celek z Děčína.
Ve známé hale, kde správce funguje a kontroluje obuv i úklid v šatně, jsme se rychle rozcvičili a šli na věc, tedy Děčín. Bohužel akurátní dojezd a okamžité hraní nám moc nesvědčí a to se projevilo v první půli převahou soupeře, který odskočil na 2:5. Přestože jsme v druhé půli hru srovnali, soupeř byl kombinačně lepší. Remíza 2:2 nestačila a Děčín zaslouženě vyhrál 4:7.
Šli jsme si odpočinout do šatny, a o to bylo nemilé překvapení větší, že nás organizátor ihned vrátil na palubovku proti domácímu celku White. Aspoň se někteří nepustili do řízků.
S Českou Lípou máme vždy trochu strach ze zranění, ale tentokráte bylo vše v rámci aspoň viděných pravidel.
V tomto zápase úřadoval hattrickem „jenom“ Šimon a po třetinách 2:1 a 1:0 jsme mohli s vítězstvím 3:1 odejít na přestávku do šatny.
Českolipskému Blůčku jsme v každé půli nadělili po dvou brankách a přestože druhá půle byla velmi vyrovnaná, vítězství 4:2 jsme si nenechali vzít.
Pochvala všem základním hráčům, ale i stále se zlepšujícímu Honzovi a Matyášovi. Tři týmy získaly po šesti bodech. První dva ale měli lepší skóre +9. Nevyhlášené pořadí ČL Blue, Děčín, Lomnice. Díky Pepovi za pomoc při dopravě. A hurá, výjimečně brzy, domů.                 Martin

ΛΛ

Domácí zlato

První turnaj v roce 2015 čekal na mladší žáky 10. 1. v domácím prostředí.
Standardní sestava: Ondra a Matěj, Šimon, Milan, Radim (odpadli mu skokanské závody v Lučanech), Kuba (na poslední zápas), An a Matějové. Z Rovenska: Martin, Marek a Vašek.
Jako první nás čekali družstva z Liberce:
Black – hrál s námi velmi vyrovnanou partii, první půle 2:2, ale naše produktivita byla lepší a my odskočili na 4:2. Po takovém rozporuplném dvoj hvizdu rozhodčích jsme sice inkasovali, ale výhru jsme si už pohlídali.
Blue – tady byla práce jednodušší a kluci přehráli soupeře 7:1 po polovinách 3:0 a 4:1.
A v druhé části turnaje nás čekala Česká Lípa:
Blue – ani tento soupeř nám moc problémů nenadělal a na konci svítilo na světelné tabuli pěkných 9:1 po poločasech 4:1 a 5:0.
White – „hlavně se nenechat zranit“ – je motto těchto zápasů. Místo aby se soupeř soustředil na hru jako všichni ostatní, záleží mu na drobných šarvátkách , strkanicích ….. Je to rozhodně ke škodě jejich hry. Výsledek 7:3, ale hovoří za vše. První poločas byl jasný 5:2 a druhý s výsledkem 2:1 už byl veden s cílem nenechat se zranit a zbytečně nenechat soupeře naše hráče dohrávat. Na tento zápas už jsme měli Kubu, který dopoledne závodil na Benecku.
Pěkný turnaj s výsledky, na kterých se dá dále stavět. Líbila se mi spolupráce kluků, kteří pomáhají Bobkovi, Honzovi a Kubovi se zápasovým tempem nebo při přípravě gólových šancí pro malého Matěje. Kluci díky.
Na časomíře dnes byli Tomášové, děkujeme.                 Martin

Fotogalerie

ΛΛ

Gothia

(bude doplněno)

ΛΛ

Další „Zlato“ tentokráte z Ústí nad Labem

Na dalekou cestu jsme se vydali v neděli 23.11. Do auta přiskočil i Tomáš jako druhý trenér a druhé auto zajistil pan Zemánek. Moc děkujeme. Škoda, že to takto nefunguje i u děvčat.
Sestava byla trošku netradiční, místo Ondry jsme se museli pojistit a tak měl výstroj Radim, ale připraven byl i Marek s Vaškem.
Zvolili jsme severní cestu přes Liberec a Děčín. Cestou bylo trošku slabo borcům z auta u Aleše a tak jsme na kraji Ústí chviličku počkali. Tomáš prokázal skvělé navigační schopnosti a plně nahradil Martinův nefunkční Tom Tom. Bezpečně dovedl celou výpravu před starou halu nad továrním komplexem.
V nazelenalém přítmí se odehrával turnaj plný zajímavých týmů.
Jako první nás přivítali na palubovce Kati z Kadaně. Zápas byl vyrovnaný z obou stran, ale naši borci nevyslyšeli naše rady a snažili se prosazovat spíše individuálně a to byla chyba. První třetinu jsme sice vyhráli 3:2, ale v druhé jsme gól nevstřelili. Kati dali dva a tím nás setnuli. Závěrečný nápor a krátká „Power play“ už naši prohru 3:4 neodvrátila.
Zklamáni a slzy u některých hráčů nám ukazují, že i prohrávat se musíme naučit a přijmout porážku se vztyčenou hlavou.
Druhým soupeřem byl Bivoj Litvínov. Před zápasem jsme si řekli, co změníme a to se také stalo, začali jsme hrát více jako tým. První polovina skončila 4:0 a druhá 5:1, přestože se výsledek zdá být vysoký, soupeř nerezignoval a bojoval až do konce. Výhra 9:1 zvedla náladu v mužstvu.
Florbal Ústí sliboval asi nejzajímavější zápas a to také potvrdila i první půle, která skončila nerozhodně 2:2. Kuriózní druhý gól dával Zemik přes celé hřiště, z rozehrávky z rohu od vlastní branky. Tím asi trochu vykolejil rovnováhu sebevědomého brankáře soupeře.
V druhé půli se naši střelecky chytli a po několika rychlých gólech soupeř rezignoval. Šestý gól dával opět Zemik z rozehrávky z půlky. Poločas skončil 7:1 a výsledek 9:3 jsme od zápasu neočekávali. Kluci odvedli skvělý výkon.
Poslední koncert jsme sehráli s Jazzmany z Žatce, kdy jsme je přehráli v první půli 6:0, potom jsme trochu polevili, ale branky padali vyrovnaně na obou stranách 4:4. Vítězství 10:4 znamenalo i celkové vítězství – na které se sice nehraje – v turnaji.
Cesta domů proběhla bez problému, jen jsme se zastavili v Liberci u amerického hamburgrového strýčka. Pro někoho skončil pořádně nabitý florbalový víkend.                 Díky všem. Martin

Fotogalerie

ΛΛ

„Zlato“ z Lípy

Do Lípy jsme tentokráte jeli s trošku pozměněnou sestavou, k Vaškovi se přidala známá trojka z Rovenska Kačka, Marek a Martin. A z Lomnice jsme tentokráte povolali Matěje Bobka.
Po dojezdu do nám známé haly jsme obdrželi šatnu v prvním patře.
Prvním celkem byl tým Blue, který nám posledně dělal trochu problémy, ale dnes nepůsobil tak sehraně.
Ono vůbec vyznat se v týmech označených písmeny nebo barevně je docela oříškem a myslím si, že se zde míchají různé koktejly. Tím nechci zpochybnit domácí v aktuálním turnaji. Myslím to všeobecně.
Zkrátka dnes to bylo jiné Blůčko. Po góle nadělovali Radim, Milan, Šimon a Matěj. A pozdější začátek turnaje náramně svědčí Markovi, který zavěsil 3x. 7:1 (3:1, 4:0).
Na druhý zápas jsme se těšili asi nejvíce, protože nás čekal Děčín a to je soupeř, kterého bychom potkávali rádi více. Jedná se o tým, který odvedl v mládežnických kategoriích obrovský kus práce. Víme, že se bude hrát kvalitní a rychlý florbal. Víme, že zranění ze zákeřností nebo nesportovní chování zde nebude! První třetina byla podle očekávání opatrnější, ale my se dostali do vedení 4:2a to nás trochu ukolébalo. V druhé půli na nás Děčín vlétl a podařilo se mu srovnat. Týmovou hrou obou pětek se nám podařilo opět odskočit o dvě branky, soupeř (který třetinu vyhrál 2:3), ale ještě upravil na konečných 6:5. Jednalo se asi o nejlepší zápas na turnaji. Děkujeme takovým soupeřům!
Další soupeř White sliboval také drama, ale první půle ještě proběhla docela v klidu. Přehrávali jsme soupeře o dvě branky 5:3 a to asi způsobilo změnu herního stylu v druhé půli. Na hřišti se přiostřilo a my pomalu nestačili ledovat. Tentokráte byl na mušce Milan a Radim.
Radim si dvakrát po nečistých soubojích vedených ze zadu vyzkoušel tvrdost mantinelu a docela komicky vyzněl i komentář domácího trenéra: „Nauč se chodit“. Bohužel Vašek se neudržel a po výroku, kdy neslušně požádal o zdržení se komentářů, jadrnou frází „Drž hubu!“ odpochodoval na trestnou lavici. Ani početné výhody rudě vidící bílý soupeř nevyužil a my dohráli druhou půli se skórem 4:0. Úsměvný výrok byl po upozornění z tribuny, že neběží čas, od časomíry: „Neřešte to!“. Celkové vítězství 9:3, ale bolelo a my napsali dva naše zraněné hráče do zápisu. (I to nám ale bylo na konci skoro vytčeno, s radou ať hrajeme jiný sport, když se nám to zdá tvrdé. Taky řešení, halu mají hned vedle …., že? )
Poslední tým byl z Chomutova a my věděli, že pokud budeme hrát naši hru, žádné nebezpečí nehrozí. Ondra se už klidně mohl jít převléknout, opravdu neměl mnoho práce a my vyhráli 9:0. (3:0, 6:0).
Při odchodu do šatny, k nám přišel hlavní organizátor a zeptal se, proč jsme zapsali v posledním zápise zraněné hráče, když teď nastoupili? V Tomášovi bouchly saze a já se ani moc nedivím. Sám vím, že se podobná zranění píší na všech turnajích a hráči nastupují a nikdo s tím nemá problém. Už vidím, jak bych mohl přijít po turnaji a chtít zapsat ono zranění, i kdyby už hráč nehrál – asi bych moc nepochodil.
Na druhou stranu jeden hráč tam měl rodiče, my provedli ošetření chlazením a díky přestávce naraženiny přestaly bolet. Oba případy byly seknutím čepele do nohy protivníka. (Je pravda, že kdyby zranění bylo vážné a hráč nastoupil, mohlo by dojít ještě k většímu poškození …..) V tom případě může náš hejtman dát podnět ke změně pravidel a při zapsání zraněného hráče v průběhu turnaje do zápisu, půjde o jeho ukončení působení na tomto turnaji.                 Martin

ΛΛ

Stříbrná Lípa

Rozumné stávání bylo jediným nestresovým faktorem před odjezdem. Nevěděl jsem, zda pojede Míla a kolik lidí pojede z Rovenska. Z nováčků jsem nominoval Kubu, Matyáše a Honzu, kteří se na tréninku opravdu snaží, neschovávají se a dělají cvičení naplno.
Proto jsem ještě požádal o výpomoc ty nejšikovnější menší Matěje.
Od haly jsme vyjeli před desátou a v Rovensku jsme nabrali „jenom“ Vaška, jak se později ukázalo, moc šikovného útočníka.
V Lípě nás čekala známá hala s dnes trochu kluzkým povrchem, ale na to jsme z domácího prostředí zvyklí.
Prvním soupeřem byli Mocní Tuleni, ale po třetinách 2:1 a 6:2 už tak mocně nevypadali (8:3).
Česká Lípa Blue byla tentokráte tvrdším oříškem, bohužel hrála s cílem odstranit Šimona a to se také za pomocí benevolentních sudích i povedlo. Šimon zápas nedohrál. Stav 3:3 (1:2, 2:1) mohl těšit jenom domácí, kteří se tím ani netajili. Kluci byli odhodlaní zabojovat a další soupeř Česká Lípa White nám vstřelila pouze jeden gól. My skórovali 5x a zaslouženě vyhráli.(2 x Milan a Matěj V., 1 x Kuba. (5:1 – 3:1, 2:0) Posledním soupeřem byl celek FBC Jazzmani Žatec. Po vyrovnané první půli 2:2 to už Šimon na Lavičce nevydržel a šel se převléknout opět do dresu. To zapůsobilo i psychicky a podařilo se nám odskočit. Těsná výhra v druhé půli 2:1, znamenala vítězství v zápase 4:3. Bez Šimona jsme se přizpůsobili hře soupeře, ale se Šimonem jsme hráli hru svoji a jeho nahrávka měla cenu gólu. Pochvala všem.
všichni odvedli velký kus práce. Ondra předvedl skvělé zákroky a ještě se snažil radit novým obráncům. Matějové měli jenom nevýhodu toho, že jsou malí, makali a snažili se vyrovnat o tři roky starším klukům. Nováčci Mates, Honza a Kuba se učí a to je dobře. Velkou pochvalu si zaslouží „rychlík“ z Rovenska Vašek.
Bohužel jenom o dva góly nám uteklo turnajové vítězství.
Po turnaji jsme zamířili na Liberec a jeli podpořit celky FBC Liberec nebo Tatran Střešovice do haly Dukla. Na druhou půlku zápasu nastoupil do branky i Lukáš Strýček, náš dobrý známý z Florbal Campu Jizerky. Stav 12:5 vyzněl lépe pro Tatran.                 Martin

Fotogalerie

ΛΛ

Domácí zlato

Mladší žáci - ročník narození 2003-4 – se představili před domácím publikem 12. 10.. Vedle standardní pětky tvořené ostřílenými matadory se představila i „Rovenská trojka“ Kačka, Marek, Martin a nováčkovská pětka s „jednoduchým“ úkolem neinkasovat. Kapitán Šimon dobře motivoval svůj tým a sám šel příkladem pro ostatní. Nástup nám zpříjemnily holky z našich Cheerleaders, které hnaly tým a hlavně Šimona za dobrým výkonem. Liberecké týmy jsme porazili shodně 3:2. Česká Lípa Blue byla jednodušším oříškem 10:2, ale Česká Lípa White nám to vynahradila a kousal až do konce. Výhra 6:5 znamenala výhru v turnaji, ale rozdíly nejsou velké a my musíme odstranit chyby, které jsme dělali. Turnajoví nováčci si musí uvědomit rychlost a ujasnit svoji roli na hřišti.

Fotogalerie

ΛΛ